Úžasne krásny život

Krásný, velkolepý život, letošní novinka skvělé autorky romantik - Emily Henry. Její knihy mám moc ráda, jsou to romantiky s přesahem a mnohdy knihomolskou tématikou (a v tomto případě i krásnou ořízkou). Už samotná obálka volala léto, takže jsem si ji hezky pošetřila, abych si každou její stránku vychutnala u moře. Tato novinka má v zahraničí i určité množství rozpačitých recenzí, jelikož se nejedná pouze o romantiku, ale o takový mix romantiky a příběhu ve stylu Sedm manželů Evelyn Hugo (což je jedna z mých nej knih, takže jsem byla o to zvědavější) a někteří čtenáři byli z této kombinace nejspíš zklamaní. Ona (Alice) je začínající spisovatelka. On (Hayden) je velmi ostříleným autorem, laureátem Pulitzerovy ceny. A oba mají stejný cíl - sepsat biografii dědičky mediálního impéria (Margaret Ives). Pro ni je to životní šance, pro něj "jen" další kniha. Koho si Margaret po měsíční zkoušce vybere? Jaký je Margaretin příběh? A jak vše může ovlivnit přitažlivost mezi hlavními hrdiny? Tohle byla echt knihomolská záležitost a já si ji užila do poslední kapitoly! Zajímavé, čtivé (a vůbec ne spicy). Podobnost s Evelyn Hugo chápu, ale k mému překvapení mě víc bavila vztahová linka mezi autory než příběh Margaret. Není to obyčejná romantika, klade i dost životních otázek a otevírá aktuální témata. Krásný, velkolepý život stojí za přečtení, jen pokud budete čekat pouze romantiku, můžete skončit zklamaní, já jsem ale nadšená!

Alice se podaří objevit kdysi velmi známou celebritu, která před dvaceti lety zmizela a přemluvila jí, že napíše její autobiografii. Jenom nečekala, že se tam objeví i Hayden, který má o sepsání autobiografie také zájem. A Margaret to vyřeší tak, že s každým z nich bude měsíc spolupracovat a pak se rozhodne. Oběma věnuje stejně času a oba mají možnost poznat jak Margaret, tak i sebe navzájem. Mezi Alice a Haydenem to začíná jiskřit a přestože mají dohodu, že se o Margaret nebudou bavit, dochází pomalu k tomu, že Margaret jim oběma lže a každému říká něco jiného. Alice je pozitivní a optimistická, ale to neznamená, že je hloupá, a je dobrá novinářka. Skrze její sezení s Margaret se o obou ženách dozvídáme hodně a dalo by se říci, že je to vhled do života slavných rodin, které si ani neuprdnou, aniž by to se neobjevilo v novinách. Historie její rodiny je hodně dramatická a svým způsobem i smutná, o to smutnější, že pro lidi, kteří žijí na veřejnosti, jsou chyby dvakrát tak horší. O sezeních Haydena s Margaret se nedozvídáme vůbec nic, jen pár náznaků. Na rozdíl od Alice je Hayden morous, který má s životem na výsluní zkušenosti a hodně se to na něm podepsalo. Jejich interakce a střety jsou zábavné a je hezky popsáno jejich vzájemné sbližování a otevírání. Na konci se všechno spojí dohromady a zase je to Alice, která dělá ten rozhodující krok. Přesto je konec lehce nedotažený, některé věci jsou jen naznačené, což je škoda, protože to mělo potenciál minimálně jednoho nebo dvou zajímavých kapitol. S Emily Henry mám problém, že nikdy nevím, jestli mi její kniha sedne nebo ne. Zatím je to tak půl napůl a tahle kniha spadla do té horší poloviny. Téma bylo zajímavé, ale zpracování mi úplně nesedlo a kniha se mi četla hůře, zejména dlouhé popisy, které jsem pak začala přeskakovat.