Krásný, velkolepý život

Alice se podaří objevit kdysi velmi známou celebritu, která před dvaceti lety zmizela a přemluvila jí, že napíše její autobiografii. Jenom nečekala, že se tam objeví i Hayden, který má o sepsání autobiografie také zájem. A Margaret to vyřeší tak, že s každým z nich bude měsíc spolupracovat a pak se rozhodne. Oběma věnuje stejně času a oba mají možnost poznat jak Margaret, tak i sebe navzájem. Mezi Alice a Haydenem to začíná jiskřit a přestože mají dohodu, že se o Margaret nebudou bavit, dochází pomalu k tomu, že Margaret jim oběma lže a každému říká něco jiného. Alice je pozitivní a optimistická, ale to neznamená, že je hloupá, a je dobrá novinářka. Skrze její sezení s Margaret se o obou ženách dozvídáme hodně a dalo by se říci, že je to vhled do života slavných rodin, které si ani neuprdnou, aniž by to se neobjevilo v novinách. Historie její rodiny je hodně dramatická a svým způsobem i smutná, o to smutnější, že pro lidi, kteří žijí na veřejnosti, jsou chyby dvakrát tak horší. O sezeních Haydena s Margaret se nedozvídáme vůbec nic, jen pár náznaků. Na rozdíl od Alice je Hayden morous, který má s životem na výsluní zkušenosti a hodně se to na něm podepsalo. Jejich interakce a střety jsou zábavné a je hezky popsáno jejich vzájemné sbližování a otevírání. Na konci se všechno spojí dohromady a zase je to Alice, která dělá ten rozhodující krok. Přesto je konec lehce nedotažený, některé věci jsou jen naznačené, což je škoda, protože to mělo potenciál minimálně jednoho nebo dvou zajímavých kapitol. S Emily Henry mám problém, že nikdy nevím, jestli mi její kniha sedne nebo ne. Zatím je to tak půl napůl a tahle kniha spadla do té horší poloviny. Téma bylo zajímavé, ale zpracování mi úplně nesedlo a kniha se mi četla hůře, zejména dlouhé popisy, které jsem pak začala přeskakovat.

Tahle kniha mě bavila. Byla lehce jiná než klasické knihy od Emily Henry a zrovna mi to sedlo, protože přesně takovou knihu jsem teď potřebovala. Líbily se mi obě dějové linky, každá měla rozhodně co nabídnout. Bavila mě zápletka i postavy. Jasně, někdy bych ocenila, kdyby autorka šla trochu víc do hloubky, ale co už. Jen mě trochu mrzí, že na konci vlastně nevím, jaký vztah má Margaret s Haydenem. Po tom všem, co se v knize dozvíme, bych čekala, že jejich vztah dostane trochu víc prostoru. Ale možná jsem jen chtěla vědět víc. Kniha mi připomněla Sedm manželů Evelyn Hugo. A tu jsem milovala. Možná i proto mi tenhle příběh tak sedl.