Dohoda růží

Možná se vám bude zdát, že je to neškodná pohádka, ALE TEN KONEC!!?? To bylo jako: 1. Hmmm...fajn. Doufám že už Emetta a Ivy nic nerozdělí. 2. HUUUH!? Co se tu děje?? Oni ji vyhodili? 3. Počkat co, tak ji nevyhodili a bere si Brama!? Neeee, Emette!! 4. Nádehch, výdech, WHAT!!?? Takže...královna je mrtvá a Ivy a Emett jsou zase spolu?? Yaaaay! 5. HEJJ! On to NENÍ konec? Počkat...ON JE BRAM ZLEJ?? 6. Ou...Emette kde jsiii! Zachraň Ivy před Bramem a krvežíznivejma vílama! 7. COOO! NE! NEŘÍKEJTE MI ŽE TO TAKHLE KONČILO!!! ...takže asi nějak tak. TĚŠÍM SE NA DALŠÍ DÍL! Jo a plus, miluju tu obálku a OŘÍZKU!! HAAAA! Ono je to tak krásný až se mi chce brečeeet.... To všechno nahoře, se dá shrnout (ne nejde, neposlouchejte mě) do pár slov: Velmi emocionálně náročná kniha. Miluju to!!

Občas si ráda přečtu nějakou tu knížku pro dospívající dívky, na tuhle jsem ale asi až moc stará. První strany jsem četla ještě v náhledu při zvažování, jestli chci jít zrovna do téhle, a je fakt, že začátek se autorce fakt povedl, nedal mi pokoje dokud jsem si nesehnala knihu celou. Během dalšího čtení mě kniha bohužel už nepohltila natolik, abych mohla podvědomě přestat rozebírat, že tohle nebo tamto je dost klišé. Zároveň jsem vnímala určité nedomyšlenosti, a knihu zároveň hodnotila z hlediska kritika. Což by se mi při plném ponoření do děje nestalo. Závěr mě bohužel taky neohromil. Není to moje první kniha mimo moji věkovou kategorii, a bohužel musím konstatovat, že jsem četla i lepší. Spoiler, nebo spíš co mi celou dobu vrtalo hlavou: Když víly a víláci neumírají na stáří a přitom můžou mít spolu děti, jak zabrání přemnožení své populace? To by se museli navzájem pravidelně povražďovat? Třeba odpověď bude v nějakém dalším díle. Kdyžtak mi pak někdo pošlete zprávu, protože já už asi do dalších nepůjdu.