Tři čtvrtě na šílenství

Mám rád knihy, které vás vrhnou do neznáma. Zbožňuju knihy, které pak slovo za slovem odhalují svá tajemství, ale jen tehdy dáváte-li pozor. A naprosto MILUJU knihy, kdy do sebe nakonec všechno zapadne jako dokonalé střižené puzzle a vytvoří obrázek, který nečekáte. Tři čtvrtě na šílenství je jízda přesně v tomhle stylu. Je to dobrodružství plné netradičních nápadů, ale je z něj cítit i fascinace staromódními příběhy, jaké jsem čítával, sotva jsem se tomu naučil. Tenhle mix na mě působil víc než dokonale. Bez nadsázky se nebojím říct, že tohle je nejzajímavější kniha, na kterou jsem narazil za posledních deset. Pokračování prosím....? :))

Kniha předstírá, že je románem - má to i napsané na obálce - a přitom jsou to čtyři novely v baloňáku a s falešným knírem, které se za román vydávají. To není kritika, spíš si říkám: literatura je poslední dobou plná románů. Proč se tahle kniha pokouší zakrýt fakt, že se něčím vymyká? A hlavně: u románu bych čekala, že se dějové linky čtyř postav víc propojí a zamíří do společného finále. To se tady nestane. Pokud kniha ovšem nebude mít pokračování. Mohla by je mít. Vlastně doufám, že je bude mít, protože ani jedna zápletka se nevyřešila úplně k mé spokojenosti. Asi to tak nevyznívá, ale kniha mě nadchla, potěšila, okouzlila a vůbec ve mně vzbudila příjemné pocity. A to nemám ráda upíry ani dhampíry. Není to nic osobního, ale tak jako někdo omdlévá při pohledu na krev, já o ní nerada čtu. Zvlášť o jejím pití. Takže se upířinám obvykle vyhýbám asi jako rozvařené brokolici; prostě to není moje oblíbená věc. Tuhle knihu jsem nicméně zhltla za jeden den. A pokud k ní mám výhradu, tak jedině tu, že to nebyly čtyři romány. Protože jsem chtěla strávit o něco víc času s Frozínou bádáním v magickém lese. Už dlouho mě žádný příběh nevzal do takhle zajímavého lesa a klidně bych v něm bádala ještě aspoň pár kapitol. A s Malakaiem na blatech v příběhu, který měl skoro zaklínačovskou atmosféru. Rion si možná nejvíc z nich zasloužil pokračování, ve kterém by zkrotil svůj chaos a zjistil, v čem je opravdu dobrý. A Mija, která má soucit dokonce i se zombiemi, pokračování potřebuje. Prozradit víc už by znamenalo zabřednout do spoilerů, což nechci.