Třetí terapie

Moje třetí kniha od Danuty Chlupové. Moc mě nevzala, ale vlastně nevím proč. Osudy obou hlavních postav jsou tvrdé, člověk by je nechtěl zažívat. Ale asi mi vadila Mathildina linka. Je až neuvěřitelná, tedy její vztah s Thomasem a přesun do Polska. Námět je fajn, ale prostě mi zpracování to nějak nesedlo. Obálka knihy mi přijde úplně mimo, zavádějící.

Nemám nic proti knihám, kde souběžně sledujeme několik dějových linek, které se obvykle v závěru smysluplně propojí. Zde jsem však stále měla pocit, že čtu několik nesouvisejících knih, často jsem se i musela vracet, abych si předešlou část příběhu připomněla. Ke všemu se mi pletla jména matek - Barbara, Ingrid a v závěru ještě Helga... A tak mi připadalo, že hlavní téma, životní příběh Wolfganga Taunitze, který tragicky zasahoval do života dalších generací, se v nešťastné nehodě Alicjině, v pozdní lásce Barbařině, v Gregorzových pokusech o navázání nových vztahů, v podivné terapii Mathildině, nějak ztrácel. Takže závěrečné vysvětlení, jak to vlastně s Taunitzem bylo a proč svým životem ovlivnil životní příběhy dalších osob, mi přišlo skoro až násilné, ve stylu "a teď vám to vysvětlím". Můj dojem tedy je, že autorka měla více akcentovat hlavní téma a méně ho rozmělňovat vedlejšími osudy ostatních postav, možná by to pomohlo čtivosti knihy.