Torpédoborec

Po delší odmlce a po velení nad výsadkovou lodí se kormidla v přeneseném i v doslovném významu ujímá opětovně starší kapitán Wolf. Zhostil se úlohy velitele nového torpédoborce třídy Valkýra, i hlavní role protagonisty této knihy, čímž na tomto místě vystřídal Celestu. Nemesis, jak byla loď pojmenována, byla hi-tech výkvětem nemajíce obdobu ve flotile stejně jako kdysi Ikaros třídy StarWolf. Wolf nicméně nebyl jediným kohoutem na dvoře. Události od minula nabraly na obrátkách v dobrém i špatném slova smyslu. Federace začínala pomalu opětovně nabírat druhý dech, jednání s Ušiny slibovalo nové možnosti, však z druhé strany nové politické vedení zcela změnilo dosavadní válečnou rétoriku a hrozby přicházely i z jiných směrů. Začínala sílit potencionální hrozba ze strany tehdejšího spojence VHA i nepřítele uvnitř Federace. To vše nahrávalo do karet Daršikum v čele s nepolapitelným Přízrakem, na jehož lov byla Nemesis vyslána. Celý ten čas, co jsem sledoval snažení Wolfa o polapení Přízraku, jsem se také domníval jaké bude vyústění celého divokého honu. Pak Nemesis obsadila loď VHA a najednou vyšly ven megalomanské plány daršickeho vůdce a já se nestačil divit (skoro bych to pojmul jako návrat k počátkům). V konečném výčtu bylo zřejmé, že se ti dva museli střetnout na život a na smrt. Nevím zda to bylo zklamáním nastalého konce či jen pouhým faktem, však ze souboje daršickeho vůdce a Wolfa jsem nebyl nijak zvláště odvařen. Působil na jinak velkolepé momenty celé série jaksi skromně, což lze zřejmě přisoudit dovětku samotného autora, který Wolfovi chystal majestátnější zakončení kariéry. Kniha jako vždy nezklamala a dala mi, co toliko miluji na žánru military sci-fi: boj, umění války, nezlomného, však lidského hrdinu a řádnou várku vesmírné techniky.

Původní Černá flotila představovala mé první setkání s military sci-fi a doteď patří mezi mé nejoblíbenější série. Avšak Torpédoborec nemá nic z toho, co činilo Válečnou loď skvělou. Zmizely ty dlouhé taktické souboje, už žádné manévrování přes celou soustavu, žádná střelba raket, u kterých nevíte, a ještě pěkně dlouho vědět nebudete, jestli jste trefili. Navíc kniha vyloženě promrhává některé možnosti, které jí některé nové postavy dávají. spoiler Například taková Ella Marcumová. Kdo se netěšil na interakci pacifistické vědkyně s "bojovným primitivem" Wolfem? Za příliš rychlý vývoj techniky, vedoucí až ke ztrátě taktických soubojů, a promrhané příležitosti nemohu hodnotit více než dvěma hvězdami.