Stůl pro dva

Předně, myslela jsem si, že jdu do gay romance. Což vzhledem k obálce a jménům postav, a vzhledem k tomu, kdo je autorka není zase tak nepochopitelné. Takže už jen tím mírné zklamání, že z toho vylezlo úplně něco jiného. Ale ta anotace je prostě zavádějící! Těšila jsem se na cestování po Evropě, jenže to je bráno tak trochu z rychlíku. Theo mě absolutně neoslnila, abych pravdu řekla, byla mi od první stránky protivná, takže její část jsem si vůbec neužívala. Když přišlo na Kita, myslela jsem si, že se to zlepší, ale druhá polovina knihy se mi četla o to hůře, kvůli osobě ve které je děj vyprávěn. Já to prostě nepřekousla! Tak trochu mi přišlo, že to tentokrát autorka s bisexuálním světem přehnala. Přišlo mi tam toho všeho...těch orientací prostě moc. Jako by se stal celý svět bisexuálním. Nic proti jakékoliv orientaci, ale tohle mi přišlo trochu moc "fantasy". Takže celkově se mi kniha opravdu moc nelíbila, ale už jen tím, že jsem do toho šla jako do gay romance, na mě nemohla udělat velký dojem. Když do toho půjdete s jiným elánem, třeba budete mít úplně jiný názor.

Za mě bohužel ne. Cestování a jídlo v podstatě z rychlíku, ne úplně sympatické hlavní postavy, zvláštní překlad... Chápu, že nebinarita je v angličtině mnohem jednodušší, chápu, že do češtiny se to převádí hodně těžko, ale měla jsem problém to číst. Plus tedy v první půlce o sobě Theo v češtině mluví v ženském rodě, takže to dává smysl ještě méně. Celkově - dočetla jsem do konce, byla tam místa, která se mi docela líbila, ale víc než 3 hvězdy to nedá...