Středa nám chutná

Milá knížka pro děti, jednoduchý příběh a přitom vcelku zábavný. Doporučím ji svým neteřím :-)

Po pravdě, první půlka knihy mě nenadchla. Humor se mi zdál křečovitý a rozhodla mě ledabylá zmínka o pohlavcích, herdách do zad a kopanicích do zadku od dospělých dětem (jde o dětský domov). V půlce knihy přichází na scénu organizovaný ředitel Šeda a kniha začne být velmi zajímavá. Pan ředitel má spoustu dobrých vlastností, ale s organizací a racionalizací to kapku přehání. Nejde ale o karikaturu, portrét je jemný a vlastně ambivalentní, nejednoznačný. Reakce děti na nová opatření pana ředitele je deprese. Možná bych i tuto část lehce zrelativizovala: jsou typy děti, kterým by Šedův styl mohl vyhovovat více. Dalším tématem je Šedova potřeba mít vše zaškatulkováné, znormalizované, pokud možno u všech dětí stejné. To je asi jasně devastující vlastnost, tady není relativizace třeba. Na konci se vrací původní vedení a nastolí opět režim, ve kterém se sice bijí děti, ale zase je jim ponechána značná svoboda a i nepochopitelné projevy u nich jsou vítány a zužitkovány k všeobecnému dobru, nikoliv zkoumány a odstraňovány. Tohle poselství se mi zdá hodně dobré. Celkové je u knihy hodně nad čím přemýšlet, přestože myšlenkově není podle mého názoru úplně dotažená. Malinko více zkoumání a předběžného promÿšlení tématu by ji dovedlo k dokonalosti.