Mám tu čest být první a musím tuto knížku pochválit a doporučit, protože je vtipná a laskavá (a o to jde, jak se dočtete v jejím závěru). Kulturního Milana Tesaře jsem měla ráda v Reflexu, jeho rozhovory byly vedeny vždy příjemně a jeden jeho fejeton jsem si - pro radost - umístila na jednu ze svých soukromých nástěnek. (A taky se mi líbí on sám :). Taková nenápadná knížečka a co všechno se do ní vejde - postřehy o nás - lidech, naše české "specialitky", autorovy vzpomínky a různé odkazy a zajímavosti. Někdy mi čtení přivodilo mírné námitky nebo otázky, ale většinou jsem se usmívala, souzněla a kývala (jo, jo, to je přesný!) a přidávala si svoje vlastní, často pamětnické prožitky. Je to moc dobrý nápad, taková knížka o radostech českých, a k tomu ještě tak hezky napsaná (zamrzí pár špatných písmenek - a přitom tolik dohlížejících osob, jak se dočteme v tiráži!). Ilustrace pobaví - prostě Douša. Lepší knížku na právě uplynulý víkend jsem si nemohla vybrat. A miluji film Kulový blesk, díky za jeho připomínání vždy a všude.

Štěstí není muška jenom zlatá, ani se nedá koupit, je to obyčejná chvíle. Slivovice je důkazem toho, že lze z přírody získat cosi krystalického, laboratorně čistého, esenciálního, prostě doopravdy podstatného. Táborák není oheň. Táborák je děj. Děj, který se nedá vyprávět a kterého je plná noc. Buď vlidny, protože každý, koho potkáš, bojuje svůj velký zápas. Kniha se velmi příjemné četla.