Lhář a kráva

Bohužel jenom lehký nadprůměr. Knihu, dle mého, sráží příliš velký počet témat, která jsou ale na 300 stranách jen lehce nahozena a žádné kloudně dotaženo. Což nemusí být nutně na škodu, pokud to člověka nějak inspiruje k vlastní práci s nimi. Spolupráce s StB, pocit viny, problémy vztahu rodičů a dětí, vztah dítěte k nevlastnímu rodiči a vice versa, potlačování vlastních ambicí na úkor blízkých, alkoholismus, kariérismus, pokřivené vztahy v uměleckých kruzích... Všechno závažná nebo alespoň zajímavá témata, ale tady to dohromady nefungovalo. Plus kýčovitý hollywoodský konec a chaos ve jménech a osobách, kdy otec svého syna jednou oslovuje Jáchyme, ale jindy Honzo, vyprávění bezejmenného horala jsou jakoby vykládána ústy ukecaného malíře pokojů Rosti...

Jednou za čas chci dát šanci knize, o které jsem nikdy předtím neslyšela, ale jejíž anotace zní přesně jako něco, co běžně čtu. No a stejně tak na mě zapůsobila novinka Lhář a kráva od českého spisovatele Milana Tesaře. Kniha vypráví příběh slavného herce, kterého dožene spolupráce s StB... Kromě této základní dějové linky se mnohé zápletky knihy točí okolo rodiny a pocitu viny... Podobné knihy z minulého století mapující zajímavé lidské osudy čtu poměrně často a byť tento zněl skvěle, tak jsem bohužel tolik nadšená nebyla. Čím to bylo? Asi stylem psaní autora nebo mým rozpoložením při čtení. Zkrátka jsem nebyla schopná se začíst. Kdybych to měla shrnout, tak za mě je Lhář a kráva taková tříhvězdičková záležitost, která si mě sice naplno nezískala, ale příběh jako takový má čtenáři rozhodně co nabídnout.