Staré pověsti české (1894) jsou beletrizovaným souborem pověstí o praotci Čechovi, Krokovi, Libuši, Bivojovi, Horymírovi včetně novějších pověsti o Žižkovi, Kozinovi, Jánošíkovi. Jirásek čerpal pro své populární dílo pro mládež z Kosmase, Dalimila, Václava Hájka z Libočan. Ve školní výuce bývá řazeno do historické prózy s tematikou nejstaršího období dějin. Kniha přerostla své původní poslání a stala se pro svou vypravěčskou poutavost a poetické kouzlo nejoblíbenějším svodem národních pověstí z předdějinné i historické doby národní existence.