Je velká škoda, že má kniha hodně pomalý rozjezd. I mně totiž chvíli trvalo, než mne začala bavit. Hned první kapitola je ale hodně zajímavá, protože čtenář se v ní dozví, jak to bylo ve skutečnosti s Poppy, tj. zda se zabila sama, nebo jí někdo pomohl. Teprve potom začíná vlastní příběh, který je vyprávěný z pohledu její sestry Clementine. Ta nejdřív neví, co si má myslet a čemu věřit, ale potom jí v rámci její dobrovolné práce na tísňové lince zavolá muž, který tvrdí, že jeho vlastní sestra před dvěma lety neskočila před vlak dobrovolně, ale byla zavražděna. Je dokonce tak zoufalý, že přímo během telefonátu s Clementine spáchá sebevraždu on sám. Později se ovšem ukáže, že tento muž, který si říká Daniel, stále žije, a také se (víceméně náhodou) seznámí s Poppyinou sestrou. Společně tedy začnou pátrat... Ale co zjistí, už prozrazovat nebudu ;-). Kniha později nabere na obrátkách a je doslova neodložitelná. Ve finále tedy hodnotím poctivými čtyřmi hvězdičkami a pevně doufám, že autorka napíše ještě něco dalšího. Protože pokud ano, chtěla bych jí určitě dát šanci znovu.

Poměrně dlouho je to o výčitkách – proč jsem toho neudělala více. Pak se děj rozjede a pátrá se, což se mi vždy líbí. Autorka sice nemohla vynechat homosexuály, různé popisy činností na netu a podobné vycpávky, ale docela se vyhnula zajetým šablonám. Závěr s několika důvodně podezřelými se také vyvedl a tak jsem to nakonec zvládl. Určeno spíše pro mladší ročníky, které to vše zkousnou lépe.