Kniha vyšla v roce 2019 a má 236 stran. Je inspirována pravdivými událostmi a skutečnostmi, které se opravdu staly. Podtitul knihy zní: o lázeňském pobytu bez servítky aneb jak se může odehrát pobyt v neznámém prostředí plném neznámém lidí. Kniha je chvílemi čtivá, chvílemi má pasáže, u kterých se člověk nudí. Líbí se mi, že dává nahlédnout do života hlavní hrdinky Julie, která pracuje na poloviční úvazek a pro svoji rodinu by se rozkrájela. Je však čas myslet i na sebe i na své zdraví. Příběh je poutavý. Julie se v lázních od prvního dne nenudí - ať už ji zabaví lázenští hosté nebo maséři či doktoři. V některých částech byly delší popisy budov a okolí, které děj knihy ubíjely. Co se týká popisu procedur a terapií, tak to jsem naopak uvítala - udělala jsem si představu o tom, jak která terapie a procedura funguje. Kniha je upřímná, přirozená a na nic si nehraje - nastiňuje skutečné situace a skutečnou povahu a přemýšlení lidí. Nejvíc mě zaujala hypoterapie, kterou bych si velmi ráda vyzkoušela. Kapitoly byly na můj vkus trochu delší - mohly by být kratší a mohlo by jich být víc. Do poloviny knihy je příběh více popisný Od druhé poloviny je příběh nabitý více emocemi a i zvraty. Knihu hodnotím průměrem - chvílemi byla kniha velmi čtivá, chvílemi jsem se do čtení musela nutit, ale vykreslení emocí a citových zvratů mě udržely v ději u knihy.