Skutečné zločiny po česku 2

Případy, které jsou přetřásány stále a stále dokola jen různými autory a trochu jinak literárně pojaté. Nicméně, kniha byla zajímavá.

Jsem velikou fanynkou true crime a protože teď vychází kromě podcastů a seriálů velké množství knih, tak jsem se pustila i do nich. Jednou takovou je druhý díl Skutečné zločiny po Česku. Autory jsou Radek Galaš (policista, historik, kurátor a vedoucí Správy sbírek v Muzeu policie ČR) a Miloš Vaněček (major ve výslužbě, policejní rada, historik a publicista) a každý z nich napsal část knihy. Kniha obsahuje osm velmi podrobně popsaných zločinů české kriminalistiky, z nichž některé jsem dokonce i znala právě z podcastů. Část pana Vaněčka pro mě byla zajímavější, čtivější, nebyla tolik zdlouhavá a hlavně – a to jsem ocenila nejvíc – byla moc hezky zpracovaná a obsahovala takové podkapitolky, které mě držely v ději a případy mě nijak nenudily. Naopak část pana Galaše byla pro mě chvílemi docela utrpením. Ačkoliv případy byly velmi zajímavé, tak bohužel zpracování tu radost ve mně zabilo. Byl to jeden předlouhý text plný zákonů a paragrafů (což chápu, že k tomuto tématu patří, ale čeho je moc...) a právě zpracování pro mě byl kámen úrazu, jelikož mě tyto případy nedokázaly udržet v pozornosti. Nebudeme si nic nalhávat, málokoho baví číst 40 stran bez odstavců nebo například právě podkapitol. A je škoda že právě tato část tvořila většinu knihy. Opravdu moc mě to mrzí, protože kniha byla vážně zajímavá, obsahovala i obrázkovou přílohu ke každému případu. Škoda jen toho zpracování. Myslela jsem si, že se vrhnu i na první díl, ale po tomhle setkání čtení raději odložím na dobu neurčitou a pokud si ho budu chtít někdy přece jen přečíst, tak si ho nebudu pořizovat a zajdu raději do knihovny. Nicméně určitě true crime fanouškům doporučuju, i přestože já nebyla zas tolik nadšená, obsahově je kniha skvělá a čtení rozhodně nelituju.