Darrow má v podstatě všechno. Práci, rodinu, Eo. Ve světě, kde by vlastně mohl mít ještě míň, má všechno. A potom nemá nic. Nemá Eo. Ale má její myšlenku. Trochu pozdě, když je jeho žena mrtvá. A tak začíná příběh, který mě naprosto pohltil. Průšvih je jenom v jedné věci. Že to je trilogie. Proto jsem očekávala trochu víc rozepsaní začátku. O Rudých jsme se v kostce dozvěděli, ale nic hlubšího a šup...
Darrow má v podstatě všechno. Práci, rodinu, Eo. Ve světě, kde by vlastně mohl mít ještě míň, má všechno. A potom nemá nic. Nemá Eo. Ale má její myšlenku. Trochu...
Darrow má v podstatě všechno. Práci, rodinu, Eo. Ve světě, kde by vlastně mohl mít ještě míň, má všechno. A potom nemá nic. Nemá Eo. Ale má její myšlenku. Trochu pozdě, když je jeho žena mrtvá. A tak začíná příběh, který mě naprosto pohltil. Průšvih je jenom v jedné věci. Že to je trilogie. Proto jsem očekávala trochu víc rozepsaní začátku. O Rudých jsme se v kostce dozvěděli, ale nic hlubšího a šup hned začíná mise. Jsem zvědavá, co bude dál.
V téhle knize je totiž myšlenka, která mě zajímá tak obecně, a proto čtu, co čtu. Darrow má jedinou konstantu, která ho drží. Vzpomínky na Eo a z toho vzniklou pomstu. Ale jak dlouho mu to vydrží? Jak dlouho musíme nosit kůži nepřítele (v téhle knize je ta metafora doslovná), než se začneme chovat jako on? Je vůbec možné nezklouznout? A dokázal by vůbec Darrow sebrat odvahu něco konečně udělat, kdyby nebylo Eo?
Mezi nejsilnější pasáže logicky patří ty věnované vzpomínce Eo. To bylo prostě tak jiné oproti vší té hrubé drsnosti zbytku příběhu.
Hunger Games...jako fakt? Trochu zvláštní přirovnání, a přes kvalitu obou knih, mě Rudý úsvit bavil víc. Ale asi jo, HG pro dospělé, ale i tak mi přijde to věčné přirovnání něčeho k něčemu už trapné. Proč by hlavní hrdina nemohl už být ženatý?! (Viz nechápavý komentář trochu pode mnou) Díky tomu ve mě svitla kapka naději, že se z knihy nevyklube romantickej cajdák. Fakt doporučuji.
Číst více
Číst více