Řeka bohů - Nové království

Tato série knih a příběhů pokračuje, ale ne tam, kde končila, ale tam kde začínala. Taitu je ještě teprve v záběhu, hlavními hrdiny jsou Hui a Tana. V této knize je cítit trochu jiný přístup k tomu, co je nosnou linkou příběhu a kým se autoři (pan Wilbur Smith už není jako autor sám) zabývají především. Ten návrat k příběhu je ale patrný, jen hlavní osoby si vyměnily role. Pořád ale velmi zajímavá kniha a osudy všech hlavních postav. Autoři píší krásně, čtení mě baví a zanedlouho se poohlédnu po dalším dílu.

Byť první Řeku bohů považuji za svou oblíbenou knihu, přeci jen je to cca 10 let, co jsem to četl naposledy. Tedy nejenže jsem si nepamatoval situace, které jsou popsané v této knize z Huiho pohledu - já si nepamatoval ani Hui jako postavu. Naštěstí to až na výjimky v podstatě vůbec nevadilo, Huiho příběh je z větší části samostatný a na hlavní sáze nezávislý. Jen ten Taita mi zas přišel... jiný než v prvním díle. Až mám chuť si ten první díl přečíst znovu, abych si připomněl, jak se ty scény odvíjely z jeho pohledu. Samotný Hui je sympatický, což o to, jen mi přišel málo uvěřitelný. Jakože ok, je to starověk, ale přesto se mi nechce věřit, že syn z nejvíc prominentní rodiny ve městě, zvyklý na postel a tři kvalitní jídla denně, dokáže v zásadě ze dne na den přejít na život psance, jíst zbytky a přespávat venku, nadto často v nedobré společnosti. A k té společnosti - i tehdy (možná i víc než dnes) by bylo patrné, že je z vyšší vrstvy, ne? Dobré zuby, vlasy, pleť, žádné znaky podvýživy, ale i mluva a chování - myslím, že minimálně Ťuhýci by poznali, že to není prostě jen zlodějíček. Přihoďte jeho neuvěřitelné štěstí v jakékoli situaci a ta jistá autentičnost minimálně prvního dílu se trochu vytrácí.