Ptáci jsou dosud nečitelní

Tyhle povídky jsou opravdu "o životě bez příkras", jak se píše v anotaci. Skoro se mi chce říct, že je v nich všechen smutek světa. Jsou to povídky o smutku, bolesti, nemoci, osamění, úzkosti, strachu, bezmoci, zlobě, zoufalství, panice i stesku. Pro naději tu zůstalo místa jen pramálo. Některé povídky jsou delší a víc epické, jiné připomínají spíš drobné črty a krátká nahodilá nahlédnutí do cizích životů. Číst tyhle křehké lidské příběhy je jako být sám v deštivém podzimním dni se vzpomínkou na něco, co se nedá vrátit.

Kniha povídek, které by mohl napsat i sám život. Povídky, které vás zasáhnou a zůstanou ve vás ještě dlouho po dočtení. Edice Tvář od Vyšehradu je pro mě záruka jistoty skvělého čtení a stále znovu se to potvrzuje. Ptáci jsou dosud nečitelní je výborně napsaná kniha. Ač v ní jsou povídky vždy jen na pár stránek, dokázala jsem se do nich vcítit a ponořit. Navíc jsou tak plné! Plné emocí, života a bolesti. Nechápu, jak se autorce podařilo všechno vměstnat do tak mála textu. Ale bylo to tam, skvělé i když deprimující. Na každém čtenáři je, jak povídky uchopí, jak s nimi naloží a kam je nechá dojít ve své fantazii. Všechny jsou k zamyšlení, protože vše, o čem se dočtete, se může stát i vám. O to je to možná bolestnější čtení. Edice Tvář vždy snoubí literární a výtvarnou část. Tentokrát se ujala role ilustrátorky Pavla Šebková a musím říct, se jí to moc povedlo. Samotné ilustrace jsou hotové obrazy jen ve verzi „do kapsy“. A až uvidíte ilustrace v kontextu s textem, tak vás rozhodně zasáhnout, mě tedy rozhodně. Edice Tvář prostě nezklame!