Průvodce budoucností

Mnohem lepší je např. Johan Norberg Pokrok. Velká část knihy je věnovaná sluníčkářskému žehrání nad dezinformacemi a rusko-čínským nebezpečím. Ani čárka o dezinformacích z druhé strany. Autor je pouhý novinář bez hlubších znalostí, který jen opakuje co mu kdo nakuká. Například kapitola o slunečních erupcích je z říše pohádek. Autor nám hrozí sluneční bouří o magnetické indukci 1 500 nanotesla, která poškodí stovky transformátorů a uvrhne svět do tmy a mrazu. Každý vyučený elektrikář ví, že velké transformátory jsou několikanásobně jištěné takže poslední transformátor shořel Nikolu Teslovi a František Křižík mu ho pomáhal hasit. Když se postaví na nástupiště pražského metra s měřičem magnetického pole hravě naměří hodnotu magnetické indukce 2 500 nanotesla a ani při tom nemrkne. Rovněž rady jak se zabezpečit proti finanční krizi jsou povrchní, tak na úrovni sobotních příloh celostátních deníku. Kniha je pohledem z okna pražské redakce. Kritizuje omezence z vesnice, že volí SPD, Zemana a Babiše, ale cudně mlčí o důvodech proč tomu tak je (neschopnost EU řešit migraci, oprávněná ztráta důvěry k tradičním politikům, stále větší diktát z Bruselu, vnucování přijetí eura apod.) Názorná je autorova adorace Macrona z kterého Žluté vesty za pár měsíců udělali politickou mrtvolu. Věta, že autorovi připadají Číňané jako hemžící se hmyz je na úrovni Rudého práva s opačným znaménkem. Není to tolik obávaný a Okamurovi vytýkaný rasismus? Takže Průvodce budoucností je tradiční přehled sluníčkářských nesplnitelných přání a obav odtržených od života.

Ať už hledáte srozumitelně podaný vhled do nových témat, nebo si (popř. blízkým) chcete rozšířit obzory u těch, co Vás zajímají, je to kniha, s kterou neprohloupíte. 3,5* za toto a za kladení důležitosti na mezilidské vztahy místo konzumu. Proč tedy ne víc? Pro jedno velké mínus, zejména v první polovině – neustálé ukazování prstem na lidi a postoje lišící se (byť jen trochu) od toho autorova, ve stylu paní učitelky v Simpsonových: Ukažme si na něj, děti, a zasmějme se mu. Přitom z krizí, které pak nastiňuje, mu vyjdou nejlépe právě lidé, kterým se pár kapitol předtím smál pro nevhodné a zastaralé názory; tudíž se bez té berličky tolerance v uvozovkách mohla kniha obejít rovnou…