R. A. Dvorský

Interesantního elegána, jehož foto je použito na mimořádně zdařilé obálce, známe hlavně z filmů pro pamětníky. Jak vidno z knihy, jeho značná popularita však byla založena na živé produkci. K úspěchu kromě nadání a štěstí, přispělo i Dvorského značné pracovní nasazení. Tehdejší hudební kritici by patrně byli tuze překvapeni zjištěním, že nenáročné sladkobolné písně z jeho repertoáru se k potěše publika hrají dodnes.

Větší formát, kvalitní papír a uvnitř spousta fotografií. To mě zlákalo. // Nyní, po otočení poslední stránky, musím pochválit i samotného autora, a to jednak za pečlivou úpravu textu, který rozdělil do kratších (čtivých!) kapitol, jednak za to, že dovedl vypravěčské žezlo gentlemansky předávat Dvorského současníkům – příkladně Jiřímu Traxlerovi (1912-2011) nebo Kamilu Běhounkovi (1916-1983). Ano, nechal rozeznít jejich vzpomínky, čímž čtenáře nepřímo přilákal ke knihám, ze kterých čerpal. Pokud jde o písničky – je jich tu skoro tolik jako fotek. “Sen lásky“, “Krb bez ohně“, “Cikánka“, “Já miluji jen vás“, “Bloudím, jen věrný stín jde se mnou“, “Ztracená“, “Obláčky bílé“, “Děkuji, bylo to krásné“ aj. Některé jsem ani neznala. Čtení jsem proto přerušila a šla poslouchat. Komplexní zážitek! // Děkuji. Dávám maximální počet hvězdiček. Některé další osoby, jejichž jména se v knížce objevují: - Václav Bláha (1901-1959) - Martin Frič (1902-1968) - Miroslav Dvorský (1922-1947) - Hugo Haas (1901-1968) - Jaroslav Ježek (1906-1942) - Václav Pokorný (1918-2011) - Karel Vacek (1902-1982) - Zdena Vincíková (1917-1971) - Karel Vlach (1911-1986) ----------------------------------------- CITÁT: Pořady taneční hudby byly přenášeny živě, buď z budovy rozhlasu, nebo i z kaváren a barů, takže při nich bylo možné slyšet různé ruchy, jako například šum tančících párů na parketu nebo cinkot skleniček a příborů.