Víme, že pan doktor Macek byl člověk renesanční, takže nikoho nepřekvapí zasvěcené kulinářské popisy a my, co do vaření a věcí kolem tohoto, máme blíže k Drahulience paní Frýbové, než k vařícímu gurmánovi, tyto pasáže zkušeně přeskáčeme jedním okem. Je-li čtenář veskrze městský člověk, který bezpečně rozezná listnatý strom od jehličnatého a přesto má k přírodě kladný vztah, musí se nějak popasovat s přírodovědným pojednáním vedeným místy v latině. Když tohle všechno zdolá, zůstane v nabídce jednoduchý příběh s kriminální zápletkou, zasvěcený průvodce lidskými osudy a náturami, to vše okořeněné kultivovanou erotikou a kupodivu i happy end. Přečetla jsem vše, co pan Macek napsal, takže mi nedělá potíže extrahovat z textu potěšení z dobré češtiny, zajímavé postřehy, laskavý humor a v neposlední řadě dobrý příběh.

Krimi zápletka je jednoduchá a začína skôr od stredu knihy. Moc sa mi páčili myšlienkové pochody a úvahy hlavnej postavy na ňu samotnú a na jej nevydarené minulé vzťahy s mužmi, trošku mi pripomína Jozefinu Diviškovú od M.Rejfovej s obdobou sebairóniou a postava je rovnako sebestačná a nezávislá, ale narozdiel od dosť vychcanej Jozefíny je Martina omnoho sympatickejšie žiena a toho nového krásavca, ktorý jej vstúpil do života jej veľmi prajem. Príbeh beriem viac ako ženský román s milostnými prvkami než krimi. Je to celé taká oddychovka.