Keď sa naskytla príležitosť stať sa knižným ambasádorom pre túto knižku, neváhala som ani minútu a rozhodla sa prihlásiť. A som rada, že som tak spravila. Nicolette je jedno veľmi inšpiratívne mladé dievča plné odvahy, ktoré čitateľa v tejto knižke vezme na svoje dlhé, 104 dni trvajúce pešie putovanie až do Istanbulu, najväčšieho mesta Turecka. Bez servítky pred ústami, avšak veľmi malebne, popisuje celú svoju pút, každodenné zážitky, radosti, starosti, neočakávané životné udalosti, povahy ľudí, Celé toto jej rozprávanie sa mi veľmi páčilo a to nielen kvôli vyššie uvedenému, ale aj skrz to, že nám Nicolette dovolila nahliadnuť do svojho súkromia skrz útržky z minulosti - a to nie len tie radostné. Veľmi cením množstvo priložených fotografii i s popismi, vďaka ktorým si čitateľ nemusí rôzne miesta či ľudí iba predstavovať i keď ocenila by som, keby dané fotografie reálne boli priamo pri tých častiach, kde sa o tom danom mieste či človeku hovorí. Veľakrát som si totiž všimla, že bola fotka a text s ňou súvisiaci až o stranu či dve ďalej alebo opačne. Pôsobilo to na mňa vcelku rušivým dojmom. Taktiež by som pri zahraničných mestách a miestach uvítala nejaké vysvetlivky výslovnosti ich názvov, pretože takto som mohla iba hádať a priznám sa, gúgliť sa mi to nechcelo, keďže by ma to zdržiavalo od čítania. Každopádne, obdivujem Nicolette, že šla takto s kožou na trh, že sa rozhodla s čitateľmi podeliť od túto púť a aj o čriepky svojej minulosti. A dúfam, že sa v budúcnosti dočkáme ďalšej knižky z inej púťe. Och, a knižku samozrejme odporúčam!

Autorka navštívila 40 zemí světa. Má zkušenosti s průvodcováním v horách, žila také ve vlastnoručně přestavěné dodávce. Několik let strávila v Anglii a v Austrálii. Pochází z Havířova, což je nejmladší město v Česku. Je vegetariánka. Autorka ušla pěšky z Havířova do Istanbulu 2025 km během 104 dnů. Prošla několika státy Slovenskem, Maďarskem, Rumunskem, Srbskem, Bulharskem a Tureckem. Pro Banát, což je česká vesnice v Rumunsku, uspořádala sbírku. V Bulharsku se k ní přidala fenka, kterou pojmenovala SVILI a která autorku doprovází do Turecka. Autorka si už pejska ponechala. Autorka měla původně v plánu jít také přes Řecko, ale nakonec tímto státem nešla. Autorka prokládá své zážitky z cest deníkovými záznamy z minulosti. Tímto způsobem se o autorce dozvíme hodně osobních informací. Některé informace byly pro mě překvapivé, vůbec jsem je neočekával. Ačkoliv se u autorky během jejího putování objevily nějaké zdravotní problémy, nevzdala to a pokračoval dál v cestě, což se mi líbilo. Cestopis byl skvělý, čtivý, moc se mi líbil a ani na chvíli jsem se nenudil. Autorka oplývá také humorem a dokáže si udělal legraci sama ze sebe, na nic si nehraje. Z knihy jsem se hodně informací dozvěděl a měl jsem neodolatelnou chuť navštívit místa, kterými prošla. Když se cestopis blížil ke svému závěru, přál jsem si, aby ještě pokračoval, aby se autorka ještě rozhodla vydat na nějakou cestu, kterou nám popíše, ale bohužel se tak nestalo. Autorka byla také smutná, když se blížil závěr její cesty. Autorka mě nalákala, abych navštívil Rumunsko a Turecko, případně další státy. Cestovat pěšky není určitě jednoduché, ale z druhé strany to člověka nepochybně obohatí o nové zkušenosti a poznatky. Myslím si, že cestování pěšky není pro každého a já bych asi takovou cestu nezvládnul. Musí být skvělé poznávat různá místa, setkávat se s lidmi a navazovat nová přátelství, přespávat na různých místech, ochutnávat místní kuchyň a objevovat kulturu navštívených zemí. Cestování tímto způsobem přináší také různá nebezpečí. Autorka se například setkala s potulnými psi, kteří byli nebezpeční a také s lidmi, u kterých měla nepříjemné pocity. Kniha je pěkně graficky zpracovaná. Kniha má pěkný přebal. Kniha obsahuje hodně barevných fotografií a ilustrací. Deníkové záznamy jsou vytištěny zeleným písmem a kurzivou. Na předsádce se nachází mapa států, kterými autorka prošla. V závěru knihy se nachází DOVĚTEK, ULTRALIGHT VYBAVENÍ NA PĚŠÍ POUŤ DO ISTANBULU, PODĚKOVÁNÍ a POUŽITÁ LITERATURA. Kniha POUŤ K BRANÁM ORIENTU je autorčina prvotina a tato kniha patří mezi nejlepší cestopisy, které jsem přečetl. Doufám, že autorka nezůstane pouze u této knihy a časem se vydá na další pouť a své zážitky popíše v další knize.