Poslední člověk na planetě Zemi

První část knihy mne nutila zamyslet se, jestli ten styl mluvy hlavního hrdiny vydržím. Neustálé "Heppy grepy, šajze" a další slangový styl mi zabodával jehličky do očí. Později, jak přestane být Nico tak frackovitý a musí trochu dospět, se to ovšem zlepší. Podíváme se do více oblastí na Zemi a neubráním se v jednu chvíli srovnání s Robinsonem Crusoe. Celkový námět byl zajímavý, mám ráda postapo a místy to opravdu vtáhlo do děje. Bylo tam ale taky hodně nezáživného přemýšlení a nimrání se, jestli chce být sám a nechce být sám, co lidstvo, co příroda...hodně stránek jsem přelétala pohledem, protože jsem se nudila.

V první části jsem myslela, že knihu odložím. Nico mě strašně iritoval. Jak přišla do příběhu Tabitha začalo se to zlepšovat. Trochu mi objevování ve čtvrté části připomínalo malinko Divergenci. Dost by mě zajímalo, jak na konci dopadla Kleinová.