Pomsta trpaslíků

Zdá se, že klid a mír není Skryté zemi souzen a Tungdil Zlatoruký bude mít stále plné ruce práce, aby od ní odvrátil zkázu. Jenže tentokrát má před sebou nejen problémy říše, ale přenést se musí i přes své osobní tragédie. Markus Heitz je i ve třetím pokračování Trpaslíků stále vysoce výkonný a plný nápadů, jen mám poprvé pocit, že se mu příběh malinko rozběhl do stran a jednotlivé linie nedrží pospolu. Je to pořád mimořádně bohatá zábava s úžasnými dějovými vrcholy, ale jsou tu také party, kde se nudím a pozornost udržuji jen s největším úsilím. Možná za to může překombinovanost. Markus totiž některé epizody uplete z takového množství pramenů, že mu na konci nezbude, než si vypomoct nějakou zoufalou berličkou. Ta často popře i vlastní zásady a působí v rámci celého vyprávění jako nevynucená, falešná zkratka. Pocit potácení si pak uzurpuje takové množství energie, že ani ty nejvypjatější momenty nepůsobí přesvědčivě. Dehonestace hrdinů je bezpochyby záslužná práce, ale pokud nezůstane nikdo, komu držet palce, dostaví se frustrace. I přesto se těším na další trpasličí knihu.