Polibek vítězů

Série nebude patřit k mým oblíbeným, za mě se ale jedná o povedenou, nenáročnou četbu, kterou si postačí vypůjčit v knihovně. Velkým překvapením pak byla absence magie či nadpřirozených zvířat a že vůbec příběh bez toho může být čtivý, napínavý a poutavý. Mám ráda mapy v knížkách a jsem ráda, že v tomto díle jedna byla vyobrazena. Rošar byl zatraceně výborná postava, která dokázala navodit tu správnou atmosféru nebo stmelovat lidi v nelehkých momentech. Klidně bych si ráda přečetla krátkou novelu věnovanou jemu. Romantická linka mezi Kestrel a Arinem se v průběhu série vyvíjela pomalu, křehce a bolestně. A vůbec mi to nevadilo, šťastného konce jsem se dočkala. Takže za to, že hlavní postavy po sobě neskákaly jak smyslu zbavení každých deset minut, má autorka u mě velké plus. Kestrelino řešení s císařem bylo velmi mazané a překvapivé, ale co se týče války a jejího ukončení, přišlo mi to nedotažené a rychle ukončené. Linka s Ronanem a Jessou je také odbytá a je to škoda, protože Ronan byl zajímavá postava. A naivně jsem si myslela, že ve druhém dílu nezemřel, ale padl do dakranského zajetí a v tomto díle se mohl záhadně objevit. To už bych ale chtěla asi moc.

Skvělá série. Každý díl měl něco do sebe. Jednička úžasná, dvojka skvělá a tenhle díl byl bomba. Vše tu bylo skvěle popsané a moc se mi líbil průběh války, který byl naprosto normální a zdlouhavý (ne jako ve Dvorech). Jediné co mi vadilo, byl moment kdy Krestel přišla o paměť. Předtím pro mě byla skvělá badass hrdinka, která je drzá a odvážná a přesto neumí bojovat. Najednou se z ní však stala holka oslabená tím, že si nic nepamatuje. Přesto strašně doporučuju. Skvělé zakončení