Kletba vítězů

Tak tohle byla extrémní nuda! Knížku jsem sehnala v knihovně za 10 kč a myslela jsem, že to bude nějaké fantasy. No, tak nebylo. Asi by mi to ani tak nevadilo, kdyby se to dalo aspoň číst. V knížce bylo dost překlepů, děj byl utahaný a nezáživný. Kastrel měla být chytrá a strategická, což nebyla. Otrokářství fungovalo tak, že si otroci můžou dělat co chtějí a chodit kam chtějí, stačí aby ukázali prsten svého pána. Tady mě hned napadlo... co kdyby ho ukradli? Jak se to zjistí? Asi nijak, vzhledem k tomu, že to stejně nikdo nekontroluje. Všechny postavy jsou takové nečitelné a nijaké, bylo mi fuk, když se s nimi něco stalo. Nebavilo mě, když se tam probírali válečné a politické strategie a často se mi stávalo, že jsem jen klouzala očima po textu a pak zjistila, že stejně nevím, co čtu. Do dalších dílů se rozhodně pouštět nebudu a za sebe nedoporučuju.

70% - Příběh Arina a Kestrel - zotročeného Herrana a valoriánské generálské dcerky, která ho z náhlého popudu vydraží a přivede do tatínkova sídla, čehož Arin okamžitě využije k osnování plánů na vzbouření proti utlačitelům... Autorka v závěru píše, že se inspirovala antickou historií, a to jsem tam opravdu cítila - ty motivy Spartakova povstání, zotročeného Řecka, honosné římské říše na zdánlivě nedobytném poloostrově, kterou napadnou barbaři skrz horský průsmyk... Tyhle motivy nebyly špatné, stejně jako ten rozměr vojenských a politických, ostatně i lidských intrik. Nečetlo se to špatně, bylo to trochu něco jiného než klasická středověká fantasy, ale bohužel úplně pod kůži se mi autorka nedostala. Kestrel i Arinovi to pálí, potýkají se s rodícími se city mezi sebou a na druhé straně potřebou podpořit svůj lid, což je všechno fajn, ale ten styl psaní mi přišel takový nevyvážený - povětšinou autorka nechala Kestrel bloumat tatínkovým sídlem a hrát na klavír a pak se strašně rychle seběhla nějaká akce a došlo k dalšímu útlumu. Často navíc nastavení pravidel mezi postavami nedávalo moc smysl - Arin byl sice utlačovaný otrok, ale v podstatě si dělal a říkal, co chtěl, Kestrel by asi nikdo nebránil, kdyby za něj položila život - no nevím. Ale ten motiv "kletby vítězů", kdy každý vítěz automaticky prohraje, neboť zaplatil za předmět své touhy větší cenu, než jakou to podle mínění ostatních nejspíš mělo, ten je zajímavý.