Pojízdný krámek vánočních pokladů

Bylo to milé, odpočinkové, místy vtipné, prostě mě to bavilo. Hlavním tématem jsou sice Vánoce, ale najdete zde i trochu romantiky, přátelství a lásku. Flora je neřízená střela, která nejdříve mluví a teprve pak myslí. Život se jí trochu vymkl kontrole, ale je hrozně milá, přátelská a nesobecká. Zamilovala jsem si ji už od prvních stránek. Connor je zatvrzelý ekolog, miluje přírodu a od lidí si udržuje odstup. Ale Flora pozná, že pod jeho drsným a nepřístupným zevnějškem se ukrývá měkké srdce a snaží se mu ukázat, že láska existuje.

Když s tím přišla Jenny Colgan bylo to milé a odpočinkové. Pak se začala poněkud opakovat. Takže další knihy už byly ohrané. Následně se roztrhl pytel s obchůdky a krámky, knihovnami a kavárničkami. Škoda, že už není Ivo Železný. Mohl si udělat vánoční edice, pařížské a knihovnické… Za 50 v trafice jako čtení do vlaku. Člověk by nečekal mnoho a přesně to by dostal. Knihy mají pěkné obálky. Udělala bych z nich kolekce pohlednic. Čist se to nedá. Od první věty je to tak strašně nudné a předvídatelné. Nechybí zklamané lásky, mrtvé babičky, vyhazov z práce, věrná kamarádka, nulové konto, komplikovaný vztah s rodiči, samozřejmě restart a nové začátky. Jo, a první o koho zakopnou v novém životě je ten pravý. Ale napřed se tak netváří, aby tam byla nějaká “ zápletka”. Fakt vodvaz. Jen mě to rozčiluje.