Knihkupectví na Santorini

Je to taková jednohubka směřovaná na knihomoly. Ty si tam to své najdou. Kdo by nechtěl pracovat v knihkupectví? Ještě k tomu na krásném ostrově v Řecku? Je tam nádherně vystihnutá povaha všech knihomolů, což se mi moc líbilo. Každý si tam najde to svoje. Všeobecně nemáme rádi, aby kdokoliv knihy ničil, ohýbal rohy, něco z nich vytvářel, protože to je prostě “vražda” knih. :) Do knihkupectví přijede Evie pomoci své babičce rozjet prodej. Pro svou milovanou babičku by udělala cokoliv, proto klidně předstírá vztah ke krásnému Georgiosemu. Je to vnuk babičina posledního manžela. Babičce hrozí, že dědeček prodá knihkupectví. Místy je kniha úsměvná, místy dojemná, milá a okouzlující, protože se celá točí okolo knih. Kdo knihy miluje, žádný příběh spjatý s jejich výrobou, prodejem, vznikem, spisovatelé, nakladatelé,...vše hltají plnými doušky. O čem jsem nevěděla, že existuje zaměstnání knižní skautka. Ale v příběhu byly momenty, které mi přišly přitažené za vlasy. A to hlavně manželství babičky, chování její dcery, matky Evie i sestry Posy. Babička na mě byla prostě moc. Měla jsem ráda ale ostatní postavy, kamarádku Roxy. Co musím uznat, že byl skvělý konec. Nečekala jsem ho. A brala bych více popisu ostrova a jídla pro lepší požitek z Řecka. Ale jako oddechovka poslouží dobře.

Příběh na krásném ostrově Santorini a k tomu ještě knihkupectví se spoustou krásných knih nebyl špatný, ale asi jsem čekala něco jiného.