Pád domu Usherů a jiné povídky

Tohle je komplikované. Sbírce jednoznačně vévodí titulní Pád domu Usherů - to je prostě majstrštyk, kterou doplňuje několik hodně solidních povídek různého ražení. Nejde povětšinou o horory, je to taková sbírka ´co dům dal´, od každé další povídky člověk netuší co čekat. Přesto, některé z nich jsou zajímavé / dobře napsané (Hans Pfall, Král Mor, William Wilson, v podstatě detektivně exaktní Malzelův šachista, Rukopis v lahvi...), bohužel doplněné o velké množství povídek, které mají problém čtenáře skutečně oslovit. Respektive - mnoho je satirických, či vztažených ke konkrétnímu tématu a čtenář bez znalosti pozadí tak nemá moc šanci. Zajímavé jsou povídky o mrtvých ženách, byť se opakují. Jako celek těžko hodnotit, pro fandy Poa se zájmem o jeho psaní asi nutnost, pro ostatní bych vypíchl onu titulní povídku a víc bych zamlčel. Je to takové 3, nebo 4 hvězdičky. Dávám 4 s tím, že rovnou říkám, že to jsou falešné tři hvězdičky, protože tu čtvrtou dělá skvělé zpracování vydání - to je opravdu super.

Předně je nutno ocenit nádhernou podobu nového vydání sbírky povídek E.A. Poea, protože obálka i ořízka stránek vypadají naprosto skvěle a v každé knihovně se budou jistě vyjímat. Obsahově je pak sbírka o něco problematičtější, protože ti, kteří čekají hororové povídky, kterými se Poe proslavil nejvíc, budou zklamaní, protože ty jsou v menšině, ačkoli jsou nejlepší. Dýchá z nich poctivá gotická atmosféra, a i když příběhy jsou z dnešního pohledu klišovité a lacině duchařské, mají specifické kouzlo a částečně pracují s psychologií, takže jsou vlastně fajn. Většinu knihy ale tvoří vesměs zvláštní a nejednoznačné povídky, které jsou tu filozofické, tu trochu jinotajné, tu parodické, tu dokonce mírně humoristické. Žádná ale neuchvátí natolik, že by si ji čtenář pamatoval nějak déle, což je veliká škoda. K těm nejvýraznějším příspěvkům patří úvodní Nevídané dobrodružství jistého Hanse Pfaalla, pochopitelně titulní Pád domu Usherů a Proč ten malý Francouz nosí ruku v pásce. Pád domu Usherů a jiné povídky rozhodně stojí za přečtení, jen je třeba počítat s tím, že většina povídek je úplně jiných, než čtenář očekává a také s tím, že kniha trpí podobnými neduhami jako mnoho povídkových výborů, tzn. že v ní je poměrně dost vaty. Na druhou stranu se díky tomu (a plánovaných dalších výborech) čtenář seznámí s kompletní tvorbou spisovatelského velikána. 60 %