Ošetřovatelka z Osvětimi

Ošetřovatelka z Osvětimi není jen další kniha o hrůzách druhé světové války. Je to hluboce lidský a srdcervoucí příběh o odvaze, bolesti, naději a bezmoci. O ženě, která se rozhodla postavit zlu – tváří v tvář, každý den, bez zbraně, jen s lidskostí. Orli Reichertová, známá jako Anděl z Osvětimi, byla odvážná žena, jejíž životní příběh vás zasáhne přímo do srdce. Už jako mladá zažila nástup nacismu na vlastní kůži. Nebyla Židovka, byla Němka – a přesto skončila v koncentračním táboře jako politická vězeňkyně. Její cesta začala v Ravensbrücku, kde si prošla peklem, které ji však připravilo na ještě větší zlo – Osvětim. Díky svým zkušenostem získala v Osvětimi místo ošetřovatelky. A právě tam, mezi smrtí a zoufalstvím, začal její skutečný boj. To, co tam viděla… to se nedá popsat. Každý den se dívala do očí umírajícím ženám, držela je za ruku, když už nezbývalo nic jiného než smrt. Pomáhala, jak mohla. Riskovala vše – a zachránila mnoho. A přesto každý večer usínala s pocitem, že to nestačí. Výčitky. Bezmoc. Strach. Ale také neochvějné odhodlání. Nemohla už jen mlčky přihlížet. Musela jednat. Udělat alespoň něco. Nemohla se smířit s tím, že její spoluvězeňkyně odcházejí na smrt, zatímco ona jen přežívá. Tento příběh je silný, syrový, neuhýbá. Není pro každého. Popisuje Mengeleho experimenty a krutosti, které se vymykají lidskému chápání. Autorka je skvělá vypravěčka. Dokáže vás vtáhnout natolik, že přestanete vnímat svět kolem sebe. Děj plyne přirozeně, scény na sebe navazují s takovou lehkostí, až zapomenete, že čtete – spíše máte pocit, jako byste tam byli. Já osobně jsem měl pocit, že dýchám spolu s postavami. Že jsem součástí jejich utrpení, jejich naděje, jejich bolesti. Tahle kniha bolí. Každá kapitola je jako rána do srdce. A přesto se čte jedním dechem. Nejhůře se četly pasáže o dětech – těch nevinných duších, které neměly žádnou šanci, jen tichý křik, který nikdo neslyšel. Jenže skutečnost byla ještě temnější. Lidé dokážou spáchat neuvěřitelné věci – i na těch, kteří jim nikdy neublížili. Jen proto, aby sami získali víc. Jasným důkazem toho je Zuzana – postava, která mi opravdu pila krev. Ukazuje, jak hluboko může člověk klesnout, když ztratí svědomí. Je to pocta ženám, které i v beznaději dokázaly projevit laskavost, sílu a odvahu. Orli a pár dalších „strážných andělů“ v táborové nemocnici bojovali o každý jeden život. Každá zachráněná duše byla malým vítězstvím proti obrovskému zlu. Ig: pribehy_stranek

Mezi můj oblíbený žánr patří knihy s odkazem na válečné běsnění a osudy lidí v koncentračních táborech, díky nímž máme možnost si připomenout skutečnou hodnotu lidského života a toho, na čem skutečně v životě záleží. A právě jednou z těchto knih, předkládající nám velmi silný a emotivní příběh, je i kniha s názvem "Ošetřovatelka z Osvětimi" od americké autorky Ellie Midwoodové. Samotný příběh "Ošetřovatelka z Osvětimi" je inspirován skutečnými událostmi z dramatického a po všech směrech tragického osudu jedné ženy jménem Orli Reichertová, kterou její vlastní manžel udal jako členku německého odbojového hnutí, díky čemuž byla odvlečena coby politický vězeň do koncentračního tábora v Osvětimi. Orli se ocitla ve světě naprostého šílenství. Ve světě, kde lidský život nemá žádnou cenu, kde je krutost normou chování, kde člověka na každém kroku doprovází smrt. Bylo jí jasné, že jestli má přežít, musí bojovat, tváří v tvář krutosti, a musí se držet lidskosti. Vytrhli ji ze světa, který během posledních čtyř let znala, a vrhli ji doprostřed noční můry. Poslali ji na místo, kde je jedinou jistotou utrpení. Bude bojovat jako lvice, do posledního dechu. Bude se držet naděje, byť sebemenší. Nikdy se nevzdá svojí lidskosti, jakkoli se ji o ni pokusí připravit. Cesta, která jí čeká, bude dlouhá a zrádná. Současně ale věděla, že po ní nepůjde sama, že jsou tu další jako ona, další ženy, které chtějí bojovat o život, pouze je musí najít. Přísahala si, že najde způsob, jak se z tohohle pekla dostat živá. Díky svým vlastním zkušenostem zdravotní sestry je hned po příchodu do Osvětimi přidělena do táborové nemocnice, kde má pečovat o nemocné a na kost vyhublé lidi. A právě zde se Orli snažila dělat vše, co jen bylo v jejich silách, aby hlavně útěchou, ale i pomocí v nemoci ulehčovala život nejen svým pacientům, ale také ostatním trpícím vězňům. A pokud pro ně nemohla udělat nic hmatatelného, přispěla alespoň svým vlídným slovem, a pro trpící lidi v táboře se tak stávala "Andělem a spásou". Ovšem to ještě netušila, že to nejhorší peklo má teprve přijít s příchodem nového lékaře Josefa Mengeleva a jeho zrůdných pokusů na dětech. Věděla, že její osud je zpečetěn, že z nemocnice už nevyjde stejná, jako když do ní poprvé vstupovala. Stane se z ní vražedkyně, pravá ruka obchodníka se smrtí. Uvízla v lepkavé síti krutosti a zvrácenosti, stala se figurkou v Mengeleho hře se smrtí. A od toho dne pro ni tábor nebyl jen vězením. Stal se skutečným peklem bez jediné stopy lidskosti, místem dokonalého zla zahaleného do falešného hávu vědy. Nová nemocnice už nebyla žádným útočištěm, ale domovem nevýslovných hrůz, důkazem, jak hluboko může člověk klesnout ve jménu cesty za novými poznatky. Orli se stala jeho zajatcem a nedobrovolnou svědkyní těch nejhorších zrůdností, jaké si nikdy nedokázala představit. Aby přežila a mohla zachránit i jiné, dělala, co se po ní žádalo, a to být ošetřovatelkou. A i když to ne vždycky bylo jednoduché, tak i bez ohledu na sebe sama a své vlastní bezpečí, se rozhodla postavit zlu a pomáhat potřebným. Navíc si sama sobě slíbila, že pokud přežije, bude si všechny tyto hrůzy pamatovat, aby po válce o nich mohla nahlas promluvit, aby svět nikdy nezapomněl, co se za zdmi Osvětimi odehrálo.... stala se strážkyní vzpomínek, svědkyní nelidských hrůz, jež se jí děly před očima. Kniha skvělým způsobem zachycuje všudypřítomnou mrazivou a tíživou atmosféru koncentračního tábora, kde na každém kroku doslova číhá nejen utrpení, beznaděj, zoufalství, ale i tiše číhající smrt. Je to zde popsáno jako místo, jež dokáže z hlubiny lidské duše vydolovat nejen ty nejhorší vlastnosti, ale současně umí v člověku objevit i něco jiného tj. neskutečnou odvahu a sílu přežít, ochraňovat slabší, ochotu podělit se o poslední jídlo s takřka neznámým člověkem, protože v skrytu duše víte, že je to správná věc, a to i bez ohledu, že to pro vás může znamenat smrt. Orli je obrazem ženy s velkým ryzím srdcem, jež byla odhodlaná odolat i těm nejprudším bouřím, aby pomohla těm, jež její pomoc potřebují. A sama se tak nevědomky stala tou, jež ulehčovala ostatním utrpení. Ocitla se ve světě neustálého utrpení, ve světe, kde na každém kroku číhá smrt jako všudypřítomný přízrak. Současně je to ale svět plný statečných duší, které se odmítají vzdát, svět plný naděje schopné překonat i tmu. Uprostřed kruté zimy a ve chvílích nejhlubšího zoufalství našly sílu bojovat, přežít, vydržet. Vzepřely se svým věznitelům, a tím i samotné smrti. Protože koneckonců nejde jen o to to přežít, nýbrž si bez ohledu na okolní hrůzy zachovat svoji lidskost a svou důstojnost. Kniha je velmi čtivá a ihned vtáhne do děje. Zachycuje nejen hrůzné činy páchané v koncentračních táborech, kterých až doslova mrazí v zádech, ale ukazuje i skrytou stránku lidskosti, nezlomné odvahy a velké vnitřní síly odolat těmto zvěrstvem a podat pomocnou ruku těm, jež ji skutečně potřebují. Ošetřovatelka z Osvětimi je velmi silný příběh, který ještě dlouho po přečtení bude v čtenářově srdci evokovat smíšené a emotivní pocity, od lítosti, smutku až k velkému obdivu k hlavní hrdince, jež musela nést toto obrovské břímě i za cenu, že sama přijde o svou vlastní duši....