Velmi dobře napsaná kniha o překonávání traumat. Až na pár milých částí je to smutný a emotivní příběh. Chudák Meredith a její sestra, mít tak příšernou matku - odporná ženská. Závěr už je příjemnější, boje jsou úspěšně bojovány. Meredith byla skvělá, stejně jako všichni její přátelé. Nelze se nezmínit o Sadie, která je naprosto perfektní kamarádka a také zde máme Freda, rezavého kocourka, který dělá hlavní hrdince společnost. Až se s Mer seznámíte, tak jí prostě musíte fandit a chytne vás nutkání vědět, jak vše dopadne.

Agorafobie - seznamte se. Meredith 4 roky nevyšla ven. Žije uzavřená ve svém domě jen s kocourem Fredem. Příběh začíná ve fázi, kdy si do svého života opatrně pouští další lidi, z nichž se stanou její přátelé a pomalu, postupně se ze své izolace vyvléká. Meredith prožila se svou sestrou traumatické dětství poznamenané nevyrovnanou, a zřejmě nešťastnou matkou a sotva se postavila na vlastní nohy a pořídila si dům, stalo se TO. To, co ji ochromilo, způsobilo psychický kolaps a uvrhlo samoty. Příběh nepůsobí úplně reálně, ale není sentimentální. Končí optimisticky, což je vzhledem k tomu, co jsem v poslední době četla, příjemná změna. PS. Korektor neměl zrovna bystrou chvilku, když na této knize pracoval, ale i tak stojí za přečtení.