Nesmrteľné následky

Dark academia fantasy... tak přesně tohle mě upoutalo. Posmrtný život, kdy ještě není úplně rozhodnuto, kam patříte, zkoušky Decenále, magie a jedna škola. Autorčin styl psaní byl čtivý a nechybělo svižné tempo. Najde se tu akce, nebezpečí, spojenectví, špetka lásky a lehká detektivní linka. Čeho jsem se nejvíc bála, byl počet postav, které příběh vyprávějí. Tady jich je hned šest. Šest osob s vlastními zájmy a milostnými linkami. A právě romantika je tu pojata trochu jinak. Zní to jako snadný náběh na chaos, ale opak je pravdou. Úhly pohledu na sebe krásně navazovaly a někdy ukázaly nebo doplnily mezery. Každá postava měla něco svého a odlišného. Ať to byla povaha, úmysly, nebo cíle. A svým způsobem jsem si je oblíbila všechny. Ale naprosto upřímně, nebýt Augusta a Wren, tak bych si to čtení neužila. Protože právě v této dvojici jsem našla takové to správné hašteření, city a nejistotu. Tudíž mě i bavila právě jejich romantická linka. Wren je nedůvěřivá, chytrá a ostrý jazýček jí nechybí. Ale že by nebyla potížistka, se říct nedá. A jestli existuje osoba, kterou nemůže vystát, tak je to právě August, nejraději by ho účinně shodila ze skály. Jiskření mezi nimi ale popřít nemůže... August je přesně ten typický „nepřítel“. Jak může, tak Wren uškodí, přesto v něm něco probouzí... Zbytek postav byl sice fajn, ale přišel mi takový bez šťávy – tedy až na Olivera. I přes celkový námět, který byl fajn, a vytvořený svět mi chybělo to, co by mě alespoň lehce posadilo na zadek. Přitom příběh má detektivní linku, tajemství i lehké zvraty. Samotný závěr moc překvapivý nebyl, protože jsem jistá tušení už nějakou chvilku měla. Moc děkuji za poskytnutí knihy k recenzi Humbook Blogerům a Humbook

Recenze už i na Instagramu: @tessie.book.world Moc bych chtěla poděkovat @humbook @humbookblogeri za vybrání v konkurzu o tuto knihu! Bylo to úžasné a pro mě i emotivní #spoluprace #humbookblogeri Ze začátku jsem byla trochu zmatená množstvím postav a myslela taky, ze z těch všech různých dalších věcí knihu zavřu, ale jakmile jsem se ve světě Blackwoodské akademie zorientovala, nechtělo se mi od knihy odcházet. Nejvíc mě na celé knize zaujal samotný nápad celé té akademie. Místo, kde studenti bojují o svou budoucnost, snaží se vyrovnat s vlastní minulostí a zároveň zjišťují, že ne všechno je takové, jak se na první pohled zdá. Největšími “hvězdami” knihy pro mě byli jednoznačně August a Wren. Vždycky jsem se těšila, až přijde jejich kapitola, protože mě jejich příběhové linky bavily ze všech nejvíc. Masika ani Irene mi tolik k srdci nepřirostly, i když Irene jsem si oblíbila o něco víc. Zato Olivier mě bavil dá se říct, že od začátku. Strašně mě bavilo postupně odhalovat další a další tajemství kolem akademie. Čím víc informací jsem získávala, tím víc jsem měla pocit, že za tím vším se skrývá něco mnohem většího. I přes 400 stran jsem knihu přečetla překvapivě rychle. Je neskutečně čtivá a neustále se v ní něco děje, takže jsem si pořád říkala, že si přečtu ještě jednu kapitolu. A pak další. A další. Co mě ale zasáhlo nejvíc, byly osudy některých postav. Několikrát mi jich bylo tak líto, že jsem měla slzy v očích. A ten konec?! Celou dobu jsem měla různé teorie, ale některá odhalení jsem vážně nečekala. Teď musím počkat na druhý díl