Nesmrtelné následky

Dark academia fantasy... tak přesně tohle mě upoutalo. Posmrtný život, kdy ještě není úplně rozhodnuto, kam patříte, zkoušky Decenále, magie a jedna škola. Autorčin styl psaní byl čtivý a nechybělo svižné tempo. Najde se tu akce, nebezpečí, spojenectví, špetka lásky a lehká detektivní linka. Čeho jsem se nejvíc bála, byl počet postav, které příběh vyprávějí. Tady jich je hned šest. Šest osob s vlastními zájmy a milostnými linkami. A právě romantika je tu pojata trochu jinak. Zní to jako snadný náběh na chaos, ale opak je pravdou. Úhly pohledu na sebe krásně navazovaly a někdy ukázaly nebo doplnily mezery. Každá postava měla něco svého a odlišného. Ať to byla povaha, úmysly, nebo cíle. A svým způsobem jsem si je oblíbila všechny. Ale naprosto upřímně, nebýt Augusta a Wren, tak bych si to čtení neužila. Protože právě v této dvojici jsem našla takové to správné hašteření, city a nejistotu. Tudíž mě i bavila právě jejich romantická linka. Wren je nedůvěřivá, chytrá a ostrý jazýček jí nechybí. Ale že by nebyla potížistka, se říct nedá. A jestli existuje osoba, kterou nemůže vystát, tak je to právě August, nejraději by ho účinně shodila ze skály. Jiskření mezi nimi ale popřít nemůže... August je přesně ten typický „nepřítel“. Jak může, tak Wren uškodí, přesto v něm něco probouzí... Zbytek postav byl sice fajn, ale přišel mi takový bez šťávy – tedy až na Olivera. I přes celkový námět, který byl fajn, a vytvořený svět mi chybělo to, co by mě alespoň lehce posadilo na zadek. Přitom příběh má detektivní linku, tajemství i lehké zvraty. Samotný závěr moc překvapivý nebyl, protože jsem jistá tušení už nějakou chvilku měla. Moc děkuji za poskytnutí knihy k recenzi Humbook Blogerům a Humbook

Na začátku jsem se trochu ztrácela v tom, kdo je kdo. Kniha je vyprávěná z pohledu šesti postav, takže chvíli trvá, než si člověk všechny zařadí a zorientuje se i ve světě. Jakmile jsem se ale rozkoukala, začala jsem si čtení opravdu užívat. Musím vyzdvihnout nádhernou ořízku a obálku. Tahle kniha je vizuálně opravdu krásná a v knihovně rozhodně nepřehlédnutelná. Kapitoly jsou sice delší, ale protože je kniha velmi čtivá, vůbec mi to nevadilo. Stránky mizely pod rukama a příběh mě nutil číst dál. Nejvíc mě bavily kapitoly Augusta a Wren. Pro mě byli jednoznačně největšími tahouny příběhu a vždycky jsem se těšila, až se jejich pohled znovu objeví. Masika a Irene ve mně nevyvolaly tolik emocí. Ani jedna mi úplně nepřirostla k srdci, i když musím přiznat, že Irene mě bavila o něco víc. A pak tu máme Olivera a Emilia. Oliver mi sedl hodně – byl zábavný a jeho povaha mě bavila. Emilio je oproti tomu klidnější a nenápadnější, i když měl své světlé momenty. I přes téměř 500 stran jsem knihu přečetla překvapivě rychle. Je opravdu čtivá a děj vás neustále žene kupředu. A ten konec? Některé věci jsem vůbec neodhadla. Ke konci jsem jen otáčela stránky a potřebovala vědět, jak to celé dopadne. 3,5/5 Za knihu moc děkuji @humbook_blogeri @humbook za poskytnutí knihy v rámci #spolupráce