Neomars

Neomars je umělé město v moři, jak se už v anotaci píše, šedesát mil východně od Spojených států, město s jedním a půl miliónem neočipovaných lidí. Lidé, kteří odmítli čipování - sledování, byli odříznuti od technických vymožeností, nemůžou používat bankomat, nemůžou chodit na veřejné akce. Jít do kina, divadla, kavárny nebo do hospody na pivo? Zapomeňte! Pro neočipované nemožné. Teď žijí tito lidé na Neomars. Na pevnině nastal problém, údajně už mrtvý terorista, má stále žít, obývat Neomars, prý spáchal teroristický čin na Baltimoru. Plán z pevniny je jasný, poslat na Neomars někoho, kdo všemu přijde na kloub. Volba padne na chlápka z protidrogového, není to žádný svatoušek, pije Jacka Danielse, nikoho nemá a tak nikomu scházet nebude..., snad jen přítelkyni..., cestou na Neomars se však dotyčný musí nepozorovaně zbavit svého čipu..., musí mít jinou identitu, najít si tam práci..., zvládne to? Do hlavy se mu má implantovat umělá inteligence - PV modul..., poradí si s ním? Bude pak vidět životy jiných lidí, ustojí to? Klapne tohle všechno? To se neví, je toho až až, ale vyvolený vše splňuje a s tím vším co ho čeká souhlasí, tak šup s ním na Neomars! Musí konečně někdo zastavit terorismus! Tak bych ve stručnosti shrnula obsah této skvělé knihy, která mě naprosto dostala, je v ní napsaný vynikající dechberoucí příběh. Pro mě dokonalý příběh. Pan Petr Heteša, napsal naprosto dokonalou knihu. Isaac Asimov měl nadčasové knihy, zbožňuju je, pan Petr Heteša se mu s touto knihou vyrovná. Myslím, že jednou se tento příběh může klidně stát skutečností, nebo už to skutečnost je? Pokud ano, lidstvo třes se!

Neomars je moje druhá Hetešovka a stejně jako mnou první přečtenou Co to žere a kde to spí, ji beru jako varování před přehnané spoléhání lidstva na umělou inteligenci a celkově techniku, zatím ještě lidé nejsou čipovaní, ale když vidím jak jsou už dnes závislí na takzvaným chytrým telefonu, tak to k tomu nemá daleko. Pracuji ve službách a už jsem zažil jak loňský blackout, tak útok hackerů na terminály naší firmy, a následnou paniku zákazníků. Kdybych žil v tomto světě stvořeném panem Hetešou, určitě bych byl encéčko, no a pokud jde o svět pévéček tak to už je opravdu šílená představa. Jinak celou knihu jsem si skvěle užil, i s tím závěrem ve formě pověstné třešinky na dortu a určitě si chci přečíst další Hetešovky.