Naša vina

Za mě rozhodně nejlepší díl celé série a perfektní zakončení. Tolik bolesti a emocí jsem snad nikdy při čtení necítila. Nicka miluju! Chápu úplně, jak se cítil, jak byl naštvaný, extrémně žárlivý, jak moc ho zasáhlo, co mu Noah udělala, ale zároveň jak ho bolelo o ní přijít. Chápu, proč pro něj bylo tak těžké jí odpustit, proč měl pocit, že jejich příběh skončil, a přitom ho to ničilo a nevěděl, co má dělat, protože hlava a srdce spolu bojovaly. Ten jeho vnitřní boj, když nechtěl ztratit kontrolu, ale zároveň si nemohl pomoct a chtěl si ukrást ještě pár společných momentů s Noah. Noah jsem taky chápala její bolest, všechny její činy a myšlenky dávaly smysl. Dokonce i když byla těhotná, chápu její strach a vnitřní boj. Ano, mít dítě je krásné, a není lehké se ho vzdát, ale zároveň jí bylo teprve 19 a nechtěla, aby její život skončil. Upřímně mi trochu vadí, že důvod, proč se dali znovu dohromady, je zrovna dítě, ale asi jiný způsob neexistoval. V knize můžeme vidět, jak se oba pokouší o osobní růst, ale přišlo mi, že se až moc soustředí na bolest, kterou cítili, a nemohli doopravdy růst, dokud nebyli spolu. Právě jejich bolest ale dělala tuto knihu tak silnou a reálnou. Líbilo se mi, jak autorka krásně popsala jejich emoce a myšlenky až mi z toho ukápla slza. Jedna věc, která mi utkvěla v hlavě, je: „Po tvářích mi dál tiše stékaly slzy… věděla jsem, že to, co nás čeká, je tiché rozloučení. Rozloučení… Panebože, rozloučit se s Nickem! Jak se to dělá? Jak se loučit s člověkem, kterého milujete a kterého v životě nejvíc potřebujete?“ Tohle pochopí jen lidé, kteří museli někdy odejít a rozloučit se s někým, koho pořád milují celým srdcem. A musím zmínit Jennu a Liona je prostě miluju! Jejich vztah působí klidně a krásně, je to kontrast k Noah a Nickovi a ukazuje, že láska může být stabilní a bezpečná, netoxická. Přátelství Jenny a Noah mě bavilo byly tu jedna pro druhou v těch nejdůležitějších a nejtěžších chvílích a často mě rozesmáli. Oceňuji, že rodiče Noah a Nicka tu neměli až tak velký prostor protože mě vážně nebaví. Sophie mi vadila vím, že nic špatného neudělala, ale vadila mi. Michael? Toho nesnáším. A Briar té mi bylo moc líto, bylo hrozné, že přišla o své dítě, kterému dala jméno po Nickovi, její příběh byl strašně smutný. Celá kniha byla neskutečně emotivní, cítila jsem s postavami úplně všechno. Tuhle knihu bych doporučila všem, kdo chtějí opravdu cítit emoce a prožít příběh, který vás zasáhne až do srdce. „Snažil jsem se mluvit klidně, jako by se to ode mě očekávalo, jako by vykopnutí člověka, kterého miluju, bylo tou nejnormálnější věcí na světě.“ - Nick

Naše vina je již třetím dílem romantické série Viníci, kde se v každém díle odehrává “hate to love a je to absolutní pecka. Pocity, které na Vás z knihy tryskají z každé strany. Chápete Noah i Nicka. Přejete jim, aby dokázali krizi ve vztahu překonat a vrátit se k sobě. Noah se pokouší získat Nicka zpátky, ale zjišťuje, že chybu, kterou udělala je pro Nicka nepřekonatelná. Momentálně má srdce na kousky a odpustit jí nedokáže. Oba se tak plácají v nových vztazích, ale touží nadále po sobě. Při náhodných setkáních to mezi nimi vře. Elektrický náboj v místnosti se nedá přehlédnout. Jejich společný kamarádi mají svatbu a Noah I Nick jim jdou za svědky. Naše vina je kniha, ke které se určitě vrátím. Moc milá oddechovka, která se moc dobře čte. Dokázala bych ji přirovnat k Moně Casten sérií Věřit znovu. V druhé polovině knihy se dozvídáme novinku, kterou musí oba hrdinové nejdřív zpracovat. A konec je dvakrát poměrně dramatický a emotivní. Moc se mi líbí styl psaní autorky. Romantika jak vyšitá, zvraty, pořád se něco děje a vše je tak uvěřitelný, že to prožíváte s nimi.