Na ostří špičáku

Noo - páni - co bude dál? Tak tohle bylo první, co mě napadlo po dočtení tohoto dílu. Jinak je to klasická Merit - hubatá, loajální, ochranářská a hlavně čtivá. S překvapivým koncem (eufemismus). Snad vydají i další díl, i když nevím, jak z tohoto autorka vybruslí.

Polovina série za mnou, je načase ji trošku ohodnotit.. Abych byla upřímná, počáteční nadšení mě krapet opustilo. Ne tolik, abych přestala číst, ale dost na to, abych byla víc skeptická k dalším dílům. Je to 'už' 4. díl a zatím stále nemám oblíbenou postavu. Když už se objeví někdo zajímavý, vyklube se z něj zloduch nebo blbec (většinou chováním), případně zmizí z pole působnosti. Vztahy jsou tam velmi zvláštně podané a myslím, že nebudu jediná, když řeknu, že jsou mnohdy dost na hlavu. Snažím se vždy vžít do postav, ale třeba neustálá nerozhodnost, zdrženlivost a váhavost Merit mi už přijde naprosto divná. Jednu chvíli provokuje a vzápětí se stáhne a dělá skoro až ublíženou. U Ethana se to dá jakž takž pochopit, přeci jen jeho důvody byly rozhodně oprávněné (vztah vs dobro Domu), byť i to "jednou ano, jednou ne, zase ano, zase ne" je poměrně únavné. Nevím prostě. Vztahové linky hl. hrdinky společně s dějovou linkou jsou dost nešťastně propletené, takže z toho vzniká změť, ve které se řeší osud upírů a celkově nadpřirozena, sem tam maličká linka nějaké z postav a potom Meritin život, který se tak nějak objevuje všude. Mám hlavně na mysli to, jak se cítí, proč se tváří tak a tak,.. Abych však nepsala jen o tom špatném: Knihy se mi četly dobře, sarkasmus v podání Merit a občas někoho jiného mě většinou pobaví a celkově dialogy jsou dobré. Je to nenáročné čtení, ale pokud máte tendenci přemýšlet proč to či ono dotyčná osoba udělala, budete to mít těžší. Trochu mě mrzí, že se autorce nepodařilo to lépe vymyslet, aby to nebylo tak.. divné a zvláštní. Některé věci by šlo úplně vynechat a hned by bylo víc prostoru na zápletku nebo právě vztahy (kohokoliv z přednějších postav).