Temný dluh

Už to je ve stylu neurazí, nenadchne. Autorčiny myšlenkové pochody o uvažování lidí v jejím světě mnohdy nechápu. Ale chci vědět, jak to s Merit a Ethanem dopadne, tak čtu dál.

Urban fantasy je podžánr, který mám hodně ráda. Upíři, vlkodlaci, čarodějnice, měňavci, víly a mnoho dalších bytostí. Pro mě naprosto relaxační čtení, u kterého se vždy pobavím. Navíc přibližně stejná délka těchto knih je něco utěšujícího, protože čtenář ví, že ho nečekají v budoucnu žádné hrozivé bichle. V tomto případě mi Upíři z Chicaga vždycky přišli slabší. Nepůsobí tak nadpřirozeně, spíše jakoby zůstali lidmi. Žádná super moc, síla nebo něco podobného. Alespoň z těch popisů to tak prostě nepůsobí. Ani Merit zrovna nežeru její drsňáctví, velice často skončí jako křehká porcelánová panenka. Ale možná právě tou svojí jednoduchostí příběhu mě to baví. Znám lepší tematické série a jak se mnou spousta lidí souhlasila, na Mercy jen tak něco nemá. Přesto mě baví vracet se k Merit a Ethanovi, sledovat dění v Chicagu, rivalitu mezi klany, to jak se do toho míchá vysoká hra s vlivnými lidmi... Má to své kouzlo a to mě láká. Ale jak už jsem řekla, lidi jsou silní a arogantní, upíři nepůsobí jako někdo, kdo je mnohonásobně silnější a celkově danému světu, kde jsou krvesajové odhalení, něco chybí. Není to uvěřitelné. V této knize se vrací starý nepřítel z dob minulých a míchá se do toho i dost silný vliv bohatých lidí. Cesta k odhalení byla jako vždy dlouhá, protože podle šablonovitého jednání, je vše řečeno až na konci. Navíc jeden z nepřátel, který se drží hodně v pozadí, rozhodně podle náznaků dostane více místa do budoucna. A na to jsem hodně zvědavá. Už by měly zbývat jen dvě knihy a tento svět končí, snad ten závěr bude stát za to...