My dva na Měsíci

Krásná, něžná a velmi příjemná romantická kniha, která mě opravdu bavila. Nejvíc se mi líbila hlavní dvojice a jejich vztah, který se krásně vyvíjel a působil přirozeně. Moc se mi líbily také úryvky z Malého prince, které příběhu dodávaly ještě větší kouzlo a zvláštní poetickou atmosféru. Po několika těžších a emotivních knihách to pro mě byla příjemná změna. Příběh jsem si užívala od začátku do konce a celková atmosféra knihy mi opravdu sedla. Za mě krásné romantické čtení, ke kterému se budu ráda vracet.

No do háje.. Tohle mě totálně dostalo. Začátek byl takový nijaký - ona si prostě po rozchodu zaletěla do Paříže a potkala tam Rhyse.. a pak si po jednom společném dni začali psát emaily. Několik emailů - a postupně se vyvíjeli. Tak půlku knihy jsem jenom brečela a brečela. Úplně se mi spustily hrozně velké slzy a nemohla jsem uvěřit tomu, co ti dva dělají. Bylo to hrozné, strašné a krásné zároveň. Vše doprovázel příběh malého prince... "Bude to znít jako šílenost, vím, že jsme se poznali teprve před pár hodinami a nedává to smysl, ale slibuju ti, že na tebe nezapomenu. Že i když uběhne spousta let, pořád budu vzpomínat na tebe i na tuhle neplánovanou noc." "Jsme to, co děláme, ale také to, co neděláme. Jsme to, co řekneme, skoro stejně jako to, co nevyřkneme. Jsme otázky, které se odvážíme vyslovit, stejnou měrou jako odpovědi, které nikdy nepříjdou a navždy se budou vznášet ve víru strachu a nejistoty. Jsme jemnost pohledu, důvěrnost něžného pohlaví, křivka upřímného úsměvu. Jsme hezké chvíle, hořkosladké okamžiky, smutné noci. Jsme drobnosti. Jsme skuteční."