Murtagh – exkluzivní vydání

No.. nevím, rozporuplné. A i když budu hodně kritický, tak se mi to přece jen moc líbilo - protože návrat do světa knih, které jsem jako dítě miloval je prostě výjimečná událost. Byl jsem na knihu moc natěšen, postavu Murtagha a Trna jsem měl moc rád už od Eragona. Potenciál byl ale myslím nevyužit. Do dojmu z této knihy se hodně vtírá radost z návratu do Alagesie a čtení o dračích jezdcích, urgalech, kočkodlanech apod. Mám hned několik problémů. Děj se místy příšerně vleče a nebyl jsem si ani moc jist o motivacích postav a kam to vlastně celé spěje a proč to nešlo udělat méně kostrbatě. Murtagh je často opravdu příliš ufňukaný a také příliš tvrdohlavý a časté opakovaní těchto myšlenkových pochodů je otravné. Bahnotlam mě zaujal, ale celá ta sekvence o plnění úkolů, aby se postava dostala dál a k dalšímu úkolu a nakonec k bossovi opravdu připomíná PC hru a člověk se trochu ztrácí, proč to celé dělá. Mám také problém s pravým jménem starověkého jazyka - jako na jednu stranu je to ultimátní zbraň pomocí které jde vyřešit téměř cokoli, ale na druhou stranu se ukazuje, že je Murtaghovi často k ničemu protože nějaký zádrhel.. ve výsledku mě mrzí, že Murtagh často vypadá spíše jako neschopný paličatý malancholický ňouma, který má mnohem více štěstí než rozumu - rozhodně jiná postava než jak si ji pamatuji z knih o Eragonovi. Jak se píše v jiném komentáři - na závěr opět jedna přesílená bestie a problém, jak se s ní vypořádat - vlastně nic zas tak nového.. Ale Uvek mi přirostl k srdci a pokrevní bratrství je super nápad s potenciálem.

Chvílemi mne čtení ohromně bavilo, chvilkami jsem se utápěla v rozvlačném popisu scény, kterou si nakonec ani pořádně nepamatuji a jen jsem se přes ní musela dostat, abych knihu dočetla. Přitom myšlenka návratu do známého světa, rozvinutí příběhu významné vedlejší postavy a základní dějová linka je dobrá. Jen ty kostrbaté kudrlinky ve vyprávění... Ale případné pokračování si zas koupím a přečtu.