Most špionů aneb má cesta z pekla ke svobodě

Tyhle životní, skutečné příběhy nesmí být nikdy zapomenuty !!! Na této knize chce autor ukázat, jak silný je v člověku duch i když vám úplně všechno zakážou a vezmou. Svůj životní příběh sepsal Jaroslav Javorský, narozený v Praze roku 1947. Zde v knize popisuje období svého života od roku 1968 do 1986: jako voják základní vojenské služby se stal z donucení spolupracovníkem kontrarozvědky, proto roku 1977 emigroval i s bratrem a rodiči do západního Německa. Pak se bohužel pokusil propašovat na západ svou tehdejší přítelkyni s její dcerou, byl však zatčen a odsouzen za údajnou špionáž k třinácti letům. Většinu trestu si odpykal v krutých podmínkách ve věznici Valdice. V roce 1986 byl zařazen do tzn. výměny špionů na Glienickém mostě mezi Berlínem a Postupimi..... Před maminkou a její mravenčí prací klobouk dolů a 100 dnů hladovky a ještě v takových podmínkách, to je pro mě snad ještě větší masakr než přežít celé Valdice. Děkuji panu Javorskému za sepsání svého opravdu až neuvěřitelného příběhu a přeji hodně zdraví a DOPORUČUJI úplně všem P.S. Až budu jednou tohle vyprávět v mém klubu, tak mi snad nikdo nebude věřit....

Kniha je napsána tak, že se autor nikde zbytečně nezdržuje zbytečným výkladem a píše věci od A do Z srozumitelně a zajímavě. Nepíše o sobě, jako o velkém hrdinovi, nepřikrášluje nebo nepřitvrzuje - přijde mi, že píše opravdu věci, tak jak se stali. O to víc ho obdivuji a jsem rád, že si nenechal svůj příběh jen pro sebe a podělil se o něj s ostatními. Tyto a jiné životní příběhy, dokazující zrůdnosti tehdejšího režimu, jsou stále potřeba. Někteří zapomínají a jiní nevědí. A pak jsou tu ti, pro které byl režim jejich nejlepší částí života. Jenomže nešlo o to, že v totalitě bylo dobře, ale že byli mladí. Dvě odlišné věci, ale tak rádi je spojují.....vlastně je tu ještě jedna sorta lidí. Ti, kteří se měli opravdu dobře.