Jistě kvalitně zpracovaná kniha, kde je ukázáno, jaká individua byla součástí STB. Nejen "hlavní hrdina", ale pokud vás zajímají jména jako Šváb, Schramm a další již méně známí, tak je to kniha pro vás. Místy trochu rozvleklé, nebo pro mě méně zajímavé, ale celkově jistě záslužná práce od autora.

Velmi kvalitní práce historika moderních dějin. Tomek "hájí" Picha-Tůmu před nesmyslnými obviněními: Pich-Tůma ani neměl nic společného se smrtí Jana Masaryka, ani nebyl zrádcem partyzánské "brigády" Mistra Jana Husi, jejímž byl komisařem. Na druhé straně Tomek rozhodně Picha-Tůmu nešetří v souvislosti se zločiny přelomu čtyřicátých a padesátých let 20. století. Tehdy se obávaný estébák dopustil mnoha brutálních mučení a výslechů, které měly v jednom případě za následek smrt. V dalších dvou případech se více méně podílel na likvidaci dvou vyslýchaných nepohodlných osob. Na tuto brutalitu doplatil, když byl vyloučen z řad StB i KSČ, navíc nebyl do strany nikdy přijat zpět, přestože se jednalo o pravověrného komunistu. V počátcích Pich-Tůma vítal Pražské jaro i polistopadové události, avšak jen do té doby, než začali jeho temnou minulost řešit novináři. Jejich "zásluhou" je Pich-Tůma označován i za agenta gestapa, což je ovšem nesmysl. Jako účastník protinacistického odboje byl Pich-Tůma velmi chválen kontroverzním historikem Janem Tesařem. Tomek je v tomto ohledu opatrnější, ale stejně jako Tesař hodnotí partyzánský odboj v českých zemích (v Čechách zvlášť) s přílišným despektem. V tomto ohledu s ním nesouhlasím, jinak se mně publikace líbí, byť je místy rozvleklá – případy vražd Konečného, Novotného a Wiesnera v roce 1948 jsou zde opakovaně dopodrobna řešeny.