Mladej Mungo

Díky, že nejsem kluk z Glasgow. Ono ani holka. Buď bych musela někomu ubližovat nebo v patnácti otěhotnět. Ale popořadě. Ze začátku jsem si myslela, že je to stejný příběh jako Shuggie Bain. Matka alkoholička, vyloučená čtvrť, "divný" syn. Tenhle pocit brzo přešel, protože tenhle příběh je horší! Sbíhají se tu dvě linky, které od sebe odděluje pár měsíců. O co byl začátek pomalejší, o to byl konec rychlejší, protože ta potřeba vědět, jak to s Mungem dopadlo, je nervy drásající. Mungo je obyčejný patnáctiletý chlapec, který nezdravě miluje matku opilkyni. Má rád svojí sestru, která se o něj stará místo matky. A klidí se z očí svému staršímu bratrovi, který vede pouliční gang protestantů. Na jedné potulce okolím narazí na holubník a chlapce Jamese. Katolíka. Z tohoto všeho autor umíchal neskutečný mix násilí, krve, nenávisti, náklonosti a překvapivě i lásky. Víkend, kdy mladej Mungo dospěl, nenávidím! Teď po dočtení a stejně tomu bude i za rok. Naopak miluju překladatelku, paní Ester Žantovskou. Z celého textu je cítit laskavá práce s jazykem a nadšení pro slova. Její výběr "mučínkovali", "zašmourala polštář" nebo "nechal ho, ať se vyvzpomíná" byl v těch bitkách balzám. Je to příběh plný hnusu a odporností, kterých jsou lidé ( no nevím, homo sapiens čili člověk moudrý je tady fakt oxymorón) schopni. Ale pšššt, nechci spoilerovat, ale na konci je naděje. Malinká, jen takové gesto...

Při četbě se ve mě střídaly všechny pocity co znám, ale nejvíce lítost. Ukázka toho, jak prostředí dokáže ovlivnit člověka. Munga mi bylo hodně moc líto. Kniha stojí stoprocentně za přečtení.