Meč pro krále

Historický román, jenž je autorovou prvotinou, nabízí čtenářsky čtivý a detailně zpracovaný zážitek z období temného středověku. Autor dokáže v čtenáři rozdmýchat všechny emoce. Popisy emotivních částí jsou srdceryvné. Oproti tomu dokáže rozbořit čtenářovi nervy, pokud se některému z protagonistů děje něco špatného. Velkým plusem je vykreslení bojů bez příkras se spoustou krve. Prostě tak, jak to doopravdy bylo. Je potřeba zmínit, že se v příběhu objevuje dost milostných scén i takových, které jsou pro "vyšší dívčí". Rozhodně by se za tyto scény nemusel stydět žádný erotický román. V knize nechybí ani mapa, v níž jsou zaznamenané všechny důležité místa v ději. Postavy jsou vykresleny reálně i s jejich osudy. Čtenář bude překvapen, jak se některé osudy postav vyvrbí. Osvěžením děje jsou vzpomínkové útržky postav. Čtenář se tak dozví i něco o jejich minulosti. Osobně bych ocenila přesné datování vzpomínek. S postavami je zde ale jedno příkoří. Objevuje se jich hodně a čtenáři se mohou plést či na zapomenout, jakou funkci v příběhu zastávaly. Především, když se postava objeví po delší době. V knize je vše, co má ve správném historickém románů být - boj o moc, spiknutí, zrod lásky i nenávisti, zrada. Já jsem si čtení užila a budu se těšit na autorův další literární počin. Děkuji autorovi za poskytnutí recenzního výtisku

Příběh jako takový nebyl na prvotinu vůbec špatný, ale hodně mi vadily moderní výrazy, které se určitě ve 14. století nepoužívaly, nebo byly zcela neznámé: měl to v gesci, cesta sloužila tranzitní přepravě a vrchol všeho: věděl, že mu v žilách proudí adrenalin. Také se v textu objevila již dávno vyvrácená blbost s popravou Záviše z Falkenštejna prknem, neboť se to ve skutečnosti stalo plknem, tedy popravčím mečem. Také bylo v ději pár nelogických nebo nepravděpodobných věcí (např. stav těla po požáru, běžná znalost čtení a psaní, používání bot v létě, rychlost porodu prvorodičky, ale hlavně vojenský výcvik kováře a snad i jeho lov v královském hvozdu). Dávám trojku.