Maluj můru nohama vzhůru

Anička a Hubert, dva cizí lidé, kteří spolu zůstanou uvězněni v zaseknutém výtahu. Pomalu však odhalují, že možná mají i něco společného. Tato novelka, která rozhodně zaujme hned svým názvem a obálkou, mě neskutečně bavila. Od prvních řádků mi bylo jasné, že se mi bude líbit nejen příběh, ale hlavně to, jak autorka píše. Krásný jazyk, věty, skvělá přirovnání. Text úplně pohladil po duši. Příběh byl zajímavý i dojemný. Skvěle promyšlený a propracovaný, kdy čtenář postupně odhaluje určité spojitosti, a nakonec to do sebe všechno zapadne a přinese ucelený příběh dvou generací. Moc mě bavilo určité nadpřirozeno, které se v knize vyskytlo. Myslím, že čtenáře donutí přemýšlet nad příběhem trošku víc. Kniha vznikla na základě autorské výzvy na instagramu, na závěr se tak i dočkáte vysvětlení, co to obnášelo a jak vlastně kniha „přicházela“ na svět. Milé čtení a knížka, ke které se v budoucnu ještě vrátím.

Já nejsem vůbec aktivní na sociálních sítích a ani jsem netušila, jak tato knížka vznikala. Mám ale ráda Martu a její humor je mi velmi blízký. Knížka mi svým stylem připomíná Marku Míkovou, jejíž knížky mě moc baví. Takže za mě palec nahoru.