Malé překvapení: Tajný deník Hendrika Groena

Ja Ti neviem, oproti predoslym dvom kniham mierne sklamanie. Pretoze to nie je ten dennik, ktory som si oblubil. V podstate je to kratsia bezna proza, pribeh o zmiznutom batolati (dufam ze nevyzradzam prilis,tam hore je to rovno napisane :) A o tom ako sa to postupne viac a viac zamotava. Mne to pripada ako nieco co najskor nemalo nic spolocne s Henkom a Everetom, mozno to lezalo aj v supliku, a neskor tam nasi dochodci boli "naroubovani". Ale je to zabavne, rychlo sa to cita, netreba premyslat, par vtipnych scenok a postrehov sa tam najde, nie je to strata casu. Slusne poctive 3. Viac nemozem dat, chyba tomu ta autenticka uprimnost predoslych dennikov, takze nazov beriem skor ako podvod a pouzitie mena uspesnej serie. Duo dedkov sa v podstate od polovice knihy vyskytuju uz len sporadicky a vsetko ide mimo nich. A ak som dobre pochopil, vlastne sa to odohrava este davnejsie pred Henrikovych zivotom v starobinci???

Hendrik s Evertem potřetí, a bohužel už to není ono. Vracíme se v čase někam k Hendrikovým sedmdesátinám, oba kamarádi ještě žijí samostatně a dům s pečovatelskou službou je teprve někde v budoucnosti. Kupodivu je sedmdesátiletý Hendrik daleko méně zábavný než třiaosmdesáti- či pětaosmdesátiletý. Je to spíš takový ten typ otravného důchodce bombardujícího z nedostatku jiných zájmů místní samosprávu peticemi. A Evert mi připadá vyloženě senilní, konečně jak by jinak mohl přijít na nápad sbalit někde kočárek s miminem? Jinak je to vcelku zábavné čtení, to zase nemůžu popřít, ale už tomu chybí jakákoliv výjimečnost, ničím to nevyniká. Takový výškrabek z šuplíku, tipuji.