Little Stranger: Utíkej, holčičko

Za me to bylo perfektní je to čtivé, zvrhle za me super

Krátká kniha na jeden večer (maximálně den). Dlouho jsem přemýšlela, jestli si ji pořídit, a nakonec jsem si ji půjčila. Po dočtení jsem si ale jistá jedním – tahle kniha mi místo v knihovně zabírat nemusí. Upřímně… sama pořád nevím, jak tuhle recenzi uchopit. Nechápu hype, který se kolem knihy strhl – ať už v zahraničí, nebo u nás. Ano, četla se skvěle a stránky ubíhaly neskutečně rychle, ale Malachiáše jsem si nijak zvlášť neoblíbila. No a o tom překladu jména asi nebudeme ani mluvit, že... Co se týče postav, tak ty byly celkově extrémní – nejvíc asi rodiče Olivie a Malachiáše. To, co vymýšlela matinka, mi hlava nebrala a možná by bylo fajn mít nějaké větší vysvětlení, proč takhle konala. Celá kniha na mě působila jako série útržků ze života, jejichž hlavním cílem je šokovat. Nemohu se ubránit srovnání s mou oblíbenou Adeline — jenže tam kromě šokujících scén funguje i vypracovaný příběh, což tady za mě úplně chybělo. Možná právě kdyby byl děj okolo trochu propracovanější, tak by kniha byla lepší. Ani vyvrcholení knihy mě nějak víc neoslovilo, Olivie se celou dobu brání svým pocitům, poslušně plní matčinu vůli a nakonec se vzepře a běží Malachiášovi do náruče. Ano přiznávám, bavilo mě, jak lehce se to četlo. Ano, celkově bych knihu považovala za takovou parodii na dark romance, která doopravdy hlavním cílem měla šokovat. Ano, asi si přečtu i další díl, protože jsem zvědavá, kam se příběh posune, ale to bude vše, žádný rereading se konat nebude. Ani vlastně nevím, komu bych knihu doporučila. 3-3,5/5