Léto plné kopretin

S blížícími se letními prázdninami jsem dostala chuť vrátit se do doby, kdy mi bylo sladkých -náct a prožít, alespoň skrze stránky knihy – ve společnosti dvou sester, jejich letní dobrodružství, kde nechybí přátelství, láska i nějaké to zklamání a prozření. Z počátku mi trochu vadilo střídání vyprávění z pohledu obou dívek, nakonec mě však vtáhly do jejich světa.“

Eliška a Karol. Dvouvaječná dvojčata, která jsou jako noc a den. Karol, tmavovláska s rebelskou duší, když ji něco naštve, náležitě to dá najevo, o průšvihy nemá nouze. Oproti tomu Eliška, blonďatý anděl na Zemi. Miluje děti, každému chce pomoci, stydlivá, milá, hodná. Spolu ale tvoří nerozlučnou dvojku. Přestože hádky přijdou někdy všude, daly by jedna za druhou život. Před 5 ti lety odešel tatínek od jejich maminky za jinou. Lásce se nedá poroučet, jenže když je rodina, neopustí jen partnerku, ale i děti, v tomto případě, svoje kopretinky. Nemůžou mu to odpustit, ale nakonec se nechají přemluvit na dovolenou na chalupě v Habrově u Rozkoše, kde prožívali všichni krásné chvíle. Minulost vše hezké vrací, vzpomínky se valí jedna za druhou. Zároveň už to nikdy nemůže být jako dřív. Zrada bolí jako otevřená rána. Nechtějí mu to jen tak odpustit a já se jim nedivila. Eliška a Karol v kempu prožívají své první lásky. Nechybí ale ani napětí, strach, dobrodružství, humor, letní radovánky. Ne vždy je to hned ten pravý. Uvěří po tom všem na pravou lásku, když manželství jejich rodičů nevydrželo? Jejich vyprávění se střídalo a já je milovala obě stejně. Každou pro něco jiného. Ráda jsem si u knihy zavzpomínala na svoje léta plná kopretin.