Legendy

V Legendách najdete příběhy. Příběhy temné, tajemné, ale i ty, které vás dovedou za světlem. Poznáte tu postavy zmítané osudem, postavy, které hledají sebe nebo někoho jiného a budete s nimi putovat po světě, kde mizí hranice mezi skutečností a magií. Vydejte se na cestu a odhalte osudy, které vás pohltí. Ano, doslova vás pohltí, neboť atmosféra je v knize vykreslena tak, že vás okamžitě vtáhne do příběhu, budete mít pocit, že některé postavy znáte, budete cítit jejich únavu, pot i krev…. Přenesete se do míst, kde jste nikdy nebyli, navštívíte královská města i odlehlé vesnice. Poznáte život, jak mohl vypadat kdysi, ale zároveň si uvědomíte, jak mnoho se toho děje i ve světě dnešním. Místy jsem v příbězích cítila pohádky, i když mnohdy opravdu drsné pohádky. Slabší povahy se určitě obrňte, vyprávění vám místy může být nepříjemné, ale stojí za to vytrvat. Čeká vás tu také krásný, poetický, až archaický jazyk, díky němuž je kniha jiná a já si tak čtení neskutečně užívala. V knize odhalíte i krásné myšlenky a určitě tu lze najít i určité ponaučení. Bavilo mě, jak jsou jednotlivé legendy propojené a čtenář může postupně odhalovat různé spojitosti, které si nakonec ověří, zda si při čtení myslel některé věci správně. Poslední část legend už byla třešnička na dortu, kdy jsme v krátkých příbězích mnohdy odhalili počátek postav, které se v knize ukázaly. Na celé knize je vidět, jak je to promyšlené. Je znát, že má Olda v hlavně celý svět do detailu propracovaný a zná osud každé jednotlivé postavy. A to je z příběhů cítit a čtenář se tak ocitne na místech, která mu budou připadat skutečná.

Epos Homera se potkává s temnotou Kinga a Lovecrafta. Je to epické, je to temné, je to klasické, je to hravé a je to geniální. Staromilsky jazyk vás téměř nutí každé slovo pěkně poválet na jazyku a dost to sráží tempo knihy, ale to je dobre!!!! Tahle kniha si zaslouží péči a lásku, protože při psaní dostala péči a lásku mírou vrchovatou a je to z toho cítit. Je to ojedinělé a je to skvěle!