Kniha mě moc bavila, čtivě napsané, nemohla jsem se od příběhu odtrhnout. Hrozná doba nesmyslných výslechů, omezování a zavírání lidí za odlišné názory.

Náhodná půjčka v knihovně....a taková trefa do černého! Toto čtení mě opravdu pohltilo. A to i přesto, že je kniha inspirována skutečným příběhem a smutné vyústění příběhu je už od začátku známo. Cesta, kterou hlavní hrdinka prošla, než se dostala do toho bodu, kdy už nemohla dál, je neuveřitelně poutavá a z dnešního pohledu těžko pochopitelná. Čtivost je perfektní, i když to určitě není čtení pro příjemný a pohodový večer – naopak, je to dost trpká kniha. Autorce se podařilo skvěle vykreslit atmosféru proměn doby plné nejistoty, strachu, realistického obrazu režimu a jeho dopadu na lidskou osobnost. Velice dobře bylo také vystiženo, jak je z pozice moci vlastně jednoduché zlomit člověka, a pak následně jak dokáže bezmoc a beznaděj ovládnout celý náš život. A v mnoha případech to bývá bohužel i fatální. Trochu mě sice zarazilo, že velká otázka pointy knihy pro mě zůstala nezodpovězena (nebo jsem ji přehlédla??), ale nakonec jsem si uvědomila, že je to vlastně jedno. Asi není úplně důležité poznání identity toho, kdo hlavní hrdinku k jejímu činu dohnal – těch viníků byla totiž celá řada. Hodně se nabízí otázka: Má vůbec právo někdo někoho soudit? Vzhledem k širokému časovému úseku, který kniha popisuje, je to vlastně takový generační román, který mapuje postupně dětství, mládí a dozrávání jednotlivých postav, jejich touhy a očekávání od života, až po pomalé vystřízlivění, pochopení reality a hledání cesty z beznaděje. Zajímavé jsou i příběhy vedlejších postav, které rozšiřují hlavní kostru vyprávění – například líčení komunistického řešení náboženské otázky ve smyslu zbavit se nepohodlných věřících. Celá kniha je psaná lehkým a jednoduchým jazykem, domnívám se, že je čitatelná napříč generacemi, od té teenagerovské až po zralý věk. Pro mě to byl bravurně napsaný příběh, který ačkoliv se čte úplně sám, lehko z něj opravdu není. Myslím, že je dobré opakovaně se vracet k takovým příběhům, možná právě i v této době, protože často podléhám pocitu, že lidská paměť je čím dál kratší a pojem „svoboda“ pro spoustu lidí už pomalu ztrácí důležitost