Krvavý cukr

Krvavý cukr je jednou z našich letošních knihovnických novinek a já se do něj pustila s cílem zjistit, jestli jsme udělali dobře, když jsme tuhle knížku objednali. Po dočtení jsem si spokojeně "odfajfkovala" souhlasné ano. Historické detektivky mám ráda, ale takovou jsem ještě nečetla. Trochu mi to připomínalo Spielbergův film Amistad, i když tam nešlo o nalezení pachatele, ale o soudní proces. Tady je naopak cílem mocných tehdejší Anglie případnému soudnímu procesu zabránit, a to všemi dostupnými prostředky. Opět jsem si díky četbě rozšířila své velmi povšechné historické znalosti a zjistila jsem, že kromě Východoindické společnosti existovala i společnost Západoindická, jejímž hlavním dovozním artiklem byl právě cukr. Ale především jsem se ujistila, že v této době a v této zemi - Anglie, 1781 - bych určitě žít nechtěla. Prostředí Londýna a především Deptfordu vylíčila autorka velmi realisticky, takže i bez otrokářských praktik působí na dnešního člověka hrůzostrašně. Když se k tomu přidají otrokářské lodě a vše, co se poté událo s přeživšími v Anglii, nepřekvapí výrok jednoho z černochů: "A co se pekla týče, já tam byl. Říká se mu plavba z Afriky do Ameriky." Anotace se tentokrát opravdu povedla, překladatelka odvedla (podle mého soudu) dobrou práci a kniha je velmi čtivá. Zápletka byla nad mé síly a pachatele jsem vůbec neodhadla, ale na to jsem zvyklá. Určitě doporučím našim čtenářům. P.S. A mé poděkování překladatelce za české verze latinských citátů: Feci quod potui, faciant meliora potentes. Udělal jsem, co jsem mohl. Ať ti, kdo mohou, činí lépe.

Na prvotinu velmi dobré. Autorka je bezesporu talentovaná a navíc dobře informovaná o tom, co v románu popisuje. Jen si myslím, že vyšetřující kapitán měl skoro nadlidské schopnosti vzdorovat zraněním. A to, že se na vlastní pěst vydával hledat všechny, kdo měli co společného s umučením jeho přítele, mi přišlo až moc riskantní a nevím, jestli by to v praxi takhle šlo. Když se vezme v úvahu jednak prostředí špinavého přístavu s lotry všude kolem i na druhé straně boj s větrnými mlýny, které roztáčely vlivné osoby města. Nebylo to vůbec příjemné čtení, ale dověděla jsem se o tom, že se mohly pojistit náklady otroků stejně jako náklady jakýchkoliv neživých předmětů. To je děsivé stejně jako konkrétní skutečnost pojistného podvodu. Kniha je skutečně kvalitní a doufám, že mladá autorka nezůstane pouze u té jedné.