Moje druhá kniha od autorky. Kniha Znič to jméno se mi líbila. Ale Krutý měsíc je spisovatelská thrillerová lahůdka. Nejdříve mi trochu vadilo, že nejsou v knize žádné kapitoly. Úderně za sebou se střídalo vyprávění Betyna a Tamara. Dvě sousedky. Dvě ženy, které se nemají rády. Jedna starousedlice, druhá Pražanda, která tu tráví covidovou dobu o Velikonocích se svým synem u svého bohatého přítele. Příběh začíná Tamarou, která se probudí ve svém autě celá od krve a nic si nepamatuje. Po příjezdu na chalupu nenachází ani svého syna Bena ani přítele Michala. V kuchyni nachází občas krev, prázdnou flašku od rumu a sama je od krve a má totální okno. Postupně se svěřuje s kousky příběhu Betyně, v jejich rodině je ale také pandořina skříňka s jejich příběhem, který je nějak spjat s Michalem. Jenže Tamara ten příběh nezná. Občas se v knize mihnou vzpomínky Tamary a Betyny. Kdy se tak dozvíme i věci z minulosti. Tamara se seznamuje s milým chlapíkem z benzínový pumpy, který ji pomáhá přijít věci na kloub. Policisté pátrají po Benovi, ale Michala nenahsila. Zatím. Čeká, jestli se jí něco nevybaví a přitom pátrání zjistí krutou pravdu o svém příteli. Čím se zabýval Kniha byla tak napínavá a příběh mě tak strhnul, že jsem ji dala na dvě otevření. Přísahám, nešla odložit. Za konec jsem byla ráda, tak jak skončil. Doporučuji.

Velmi čtivé, dobře napsané, jen prostě chvílemi nějak nevěrohodné. Chybí už jen dovětek a žili spolu šťastně...